Únor 2014

První návštěvy agentury a výlet Praha

9. února 2014 v 20:00 Začátky jsou těžké
Tak jsem si konečně zase sedla k počítači, že napíšu další článek. Tentokrát se týká mojí první návštěvy v agentuře :)

Když už jsem věděla, že mám sepsané reference a můžu tedy zavolat Ditě, že papíry přivezu do Prahy, tak mi do toho vlezlo ještě spoustu věcí a návštěv. Samozřejmě jedna z těchto "věcí" byl SuperBowl!!! Den, na který jsem se vážně těšila a ve výsledku jsem ho měla strávit s kamarádkou, která je blázen do USA stejně jako já a na au pair programu byla hned po škole :)

Zavolala jsem tedy Ditě ohledně datumu a v pátek vyrazila směr naše hlavní město. Prahu miluju a jelikož jsem tam rok a půl bydlela a pracovala, tak mi rozhodně nedělalo problém dojít do agentury a potom si jentak "procournout" centrum a teprve až po tom všem jet za kamrádkou, která byla v práci. Nakonec to ale dopadlo uplně jinak. Kamarádka od nás z města jela s přítelem do Prahy autem, tak jsem se s nimi svezla, prošli jsme si Arkády, OC Černý most a já potom vyrazila teprve do města s tím, že jsem v týdnu Ditě zavolala a schůzku jsme si domluvili až po víkendu.

Víkend jsme si náležitě užily! Kamarádka musela ještě v neděli do práce, takže jsem si vyrazila projít Prahu. Od rána svítilo sluníčko, tak jsem si zašla na oběd, prošla si Staroměstské náměstí, potom Václavák a nakoupila domů nějaké dárečky :) To bych nebyla já, abych odjela z Prahy domů bez tašky navíc pro někoho, navíc když ještě v rodině byly dvoje narozeniny :)

Nemohla jsem si ale odpustit odlovit i pár kešek, potom jsme něco pokoupily a vyrazily domů se připravit na tu velkou noc! Jelikož jsme koukali live, tak pro nás SuperBowl začínal ve 00:30 našeho času. Já vstávala brzy ráno po tom, co jsme šly spát a buh ví v kolik hodin ráno, celý den na nohou, tak jsem se rozhodla dát si ještě nějakýho šlofíka a potom udělat Guacamole, k němu tortily a k nim si dáme typical vanilla coke :) Pustily jsme si tedy film Gamer v angličtině a na chvíli vypustily. Usnula jsem cca na dvě hodinky a potom jsem byla jako rybička na zápas! Z něho se mi tenhle rok bohužel tedy asi nejvíc líbil Halftime s Bruno Marsem. Zápas byl fajn, ale po nějaké době už bylo jasno, kdo vyhraje a navíc tam nebyl vyloženě our favourite team. Každopádně myslím a určitě můžu za nás obě říci, že jsme si to rozhodně užily a že už teď se moc těšíme na další sezonu! Která ale bohužel začne až v nedohlednu :(

V pondělí jsem si domluvila schůzku s Ditou na 2 hodinu odpolední, ale kdybych věděla, že toho moc nenaspím (zřejmě mi ty dvě zázračné hodinky spánku večer stačily :D ), tak bych se domluvila na dopoledne :) Vyrazila jsem směr centrum s tím, že zkusím zavolat do agentury, zda by neměli čas dřív. Povedlo se! Skočila jsem si tedy na oběd a vcelku dost nervozní jsem vyrazila do Jungmannovy ulice! Proč nervozni? Ani ne tak z pohovoru. Anglicky umím, takže tam bych problém neviděla. Čekal mě ale taky psychotest. Zaprvé jsem na něm ještě nikdy nebyla a za druhé jsem si říkala, že pokud bude v angličtině a já nebudu náhodou něčemu rozumět, tak to bude průšvih! Dita mě přivítala s otevřenou náručí a úsměvem! Hrozně příjemná slečna, hned po pár minutách ze mne spadla nervozita a povídali jsme si. Angličtinu nebylo zřejmě nutné dlouho zkoušet. Tu jsme ověřili vcelku hned. Nastal čas psychotestu. Začala jsem být opět malinko nervozní, ale rozhodně to nebylo jako před vstupem do agentury. Dita přede mne položila papíry na psychotest a všechno bylo samozřejmě v angličtině! Několik papírů se 75 otázkami a k nim arch pro odpovědi s hodnocením od 1 po 5. Pro jistotu mi vysvětlila jak na něj a dala mi prostor. Vydechla jsem a podívala se na první otázku. Nervozita pomalu opadala. Celý test jsem zvládla (tedy doufám :)) vyplnit až na dvě slovíčka, kterými jsem si nebyla tak uplně jistá. Ujistila jsem se tedy u Dity a doplnila odpovědi.

No řeknu vám tedy, uf! Jsem ráda, že to mám za sebou :) Tak nebylo to nic hroznýho, jen si člověk říká, zda pochopil všechny otázky tak, jak měly být pochopeny, aby na ně dokázal správně odpovědět. To čekání na výsledky bude asi horší než samotný test :) Hlavně, když je tu taky ten faktor, že to opravdu moc chci! :) Konečně přes to všechno bych mohla dojít až k tomu svému snu. Ta cesta byla plná propastí, tak doufám, že už žádná další nečeká. Ale pokud ano, tak já jí i tak zdolám a prostě si za tím svým snem půjdu! A nikdo na nic mě nezastaví! Taky máte svůj sen? Každý by ho měl mít :) Nikdy ho nepusťte!

Přeju krásný večer vám všem :)