Ach ti doktoři

8. června 2014 v 11:07 |  Ostatní články
Jelikož jsem dlouho nepsala, rozhodla jsem se konečně si sednout k počítači a něco sesmolit :)

První ale článek na téma trošičku jiné. Nepsala jsem dlouho, jelikož se tao tak nějak všechno sešlo dohromady. První si voláme s rodinkou, odjezd skoro jistý, tedy vlastně teď už jistý, ale to až později. Jeden den takhle voláte s rodinkou, chystáte se na výlet na kešky a druhý den takhle už sedíte doma s výronem na kotníku a říkáte si, že tohle zrovna nepotřebujete!

No tak přesně takhle to dopadlo. Jeden den jsem si volala a psala s rodinkou v Irsku, přičemž mě napadá, že bych možná mohla stránku snad přejmenovat na Maky way to the Ireland? Kluci jsou prostě úžasní, přesvědčuji se o tom den za dnem čím dál tím víc, Hostmum je prostě skvělá a už máme spoustu společných plánů, jako třeba včerejší challenge Croach Patrick. Jedna z těch vyššíh hor na severu Irska, kterou spolu hodláme pokořit, tedy až se mi uzdraví noha. Stále mám totiž výron na kotníku a asi si říkáte proč? Jak je možné, že to tak trvá? To musím začít od začátku :)

Po pár dnech se vyvrknutý kotník zahojil a já na něho mohla pomalinku začít chodit, jenže to bych nebyla já, abych si neudělala trip do Ústí za sestrou, kde jsem minimálně ten kilometr nachodila. Bolest v kotníku jsem ale necítila, jen v lýtku a tak jsem se za dva dny rozhodla dojít si k doktorovi pro radu. Ten mě pro jistotu poslal na ověření, zda nemám v lýtku trombozu. Nic samozřejmě a díky bohu nenašli! Tak mě poslal domů s tím, že to mám mazat. Pomalu bolest přecházela, cítila jsem, že je to prostě jen namožený sval, ale jak jsem tu nohu namohla a měla ji stále skrčenou, tak se mi sval stáhnul a na nohu jsem opět nemohla šlápnout. Takže znovu k lékaři! Na chirurgii se doktoři střídají jak na běžícím páse a tak jsem potkala dalšího doktora, už druhého. Ten mě pro jistotu zase poslal na vyloučení cysty v podkolenní jamce a to znamenalo ultrazvuk. Za pár dní mě tedy čekal ultrazvuk, který opět všechno vyvrátil, což je super, ale jelikož mi doktor předtím napsal pozvánku na ultrazvuk a řekl mi, že pokud cystu ultrazvuk vyloučí, tak mi napíše rehabilitace a nohu prostě rozchodíme. Jenže co se nestalo, v ordinaci byl opět jiný doktor a ten mi pro jistotu řekl, že mi dá ortézu na 4 týdny. Dva týdny ji budu nosit i na spaní a po těch dvou týdnech pujdu na kontrolu a další dva týdny ji ještě budu nosit přes den. Zbláznil se???!! Konečně jsem prošla tím, že jsme nohu doma natahovali přes bolest až mi tekly slzy, snažili jsme se prostě nohu rozhýbat a konečně se nám to za 3 dny i docela povedlo, jekikož jsem na ní dokonce mohla stoupnout?! To teda ne! Za tři dny mě čeká přeci Paříž! A ta je zaplacená a už se na ní tak těším!

Takže přišel na řadu náhradní plán! Našla jsem si masérku a zároveň fyzioterapeutku a prostě jsem k ní zašla. K úžasu nás všech mi rozmasírovala lýtko a řekla mi, že celý můj problém je stále ve výronu kotníku a ne žádném svalu. Kdo by to byl řekl?! Tak teď vám tedy nevím, má člověk jít k doktorovi nebo si prostě raději zajít jinam, kde se ty doktoři nestřídají jako na běžícím páse a je tam jeden a ten samý, který s vámi konzultuje každý váš problém? První masáž byla tedy vcelku krutá. Paní se mi snažila rozmasírovat výron, který do teď nebolel, jenže po zásahu do něho nastal opačný efekt. Ten trval ale jen chvíli, jelikož byl citlivý na dotek, ale na chůzi mi to rozhodně nepřekáželo. Před odjezdem mě tedy čekala ještě jedna masáž lýtka, abych se mohla lépe rozchodit a do Paříže vvůbec odjet. Pořídila jsem si taky bandáž na kotník, aby se mi opravdu chodilo lépe a kotník tak nenatékal a kompresivní podkolenky na ten nás let.

Věřte či ne, ještě ráno toho dne, co jsme odlétali se mi blbě chodilo, jelikož mě začalo pobolívat stehno, jak jsem málo chodila. Ale úspěšně jsem odletěla. I když musím říci, že cesta dvě hodiny v autě na letiště a poté dvě hodiny v letadle na mojí nohu zrovna dvakrát příjemná nebyla, ale Paříž jsem si o to víc užila! Nachodila jsem tam snad přes 30 km za tři dny a každý den večer, jen jsem dorazila na hotel (mimochodem spali jsme v 6 patře bez výtahu :D ) jsem jen položila nohu do výšky a začala chladit jak lýtko, tak kotník. To jsme praktikovali každý večer a hle výlet se opravdu vyvedl. Byl to zároveň první let pro mou babičku, která měla výlet k narozeninám a taky narozeninový dárek pro mamku a taťku. Já jsem Paříž samozřejmě chtěla taky moc vidět, ale ráda jsem jela taky jen jako překladatel. Zopakovat mojí školní Francouzštinu a pokecat si Anglicky. Hlavně vidět ty nový lidi, miluju metropole a ten ruch, takže to bylo přesně pro mě. Výlet byl super!
Sice jsme neviděli všechno, co jsem měla původně před úrazem v plánu, ale viděli jsme toho i tak hodně!

Takže závěrem článku jen to, že i když vám lékař řekne jednu věc, tak to neni vždycky uplně stoprocentní. Takže teď šup odpočívat a ledovat kotník, ať můžu vyrazit v srpnu do Irska :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama