Nejlepší den mého života!

16. června 2014 v 10:47 |  Začátky jsou těžké
Pátek 13. je prý smolný den? Pro mě tomu tak rozhodně není! Nejen, že na pověry nevěřím, ale hlavně číslo 13 zatím patří mezi má šťastná čísla a tenhle rok se to opravdu potvrdilo!!

Začalo to kontrolní MRI, kterou jsem měla původně naplánovanou již na 6.6. Jenže, když jsme dorazili do nemocnice, tak nám bylo řečeno, že se snaží MRI nahodit a že mne budou muset přeobjednat. OK, to nám to pěkně začíná, říkala jsem si. Ale co se dalo dělat, že? Takže místo pátku jsme vyrazila na MRI v pondělí. No říkala jsem si, pozitivní na tom je, že s námi může vyrazit i mamča, která bude mít volno. Jenže ono to pokračovalo! Dorazila jsem na MRI a i když jsem si řekla o dětskou jehličku, jak mi bylo minule řečeno, tak se mě podařilo napíchnout kontrastní látku až na 5. pokus. Ufff, odcházela jsem tedy s rozpíchanými rukami a pár budoucími modřinami. Říkala jsem si, dobře na skvělé zprávy se prostě musí čekat a musí se určitě i trpět! Mezitím mi z Irska chodily zprávy, jak na mě myslí, zapalují za mě svíčku a že to dobře dopadne, že stojí všichni při mě :) To vás tak hrozně dostane a podpoří, že jsem ani na modřiny nemyslela.

MRI byla hotová a mě v pátek 13. čekala kontrola u primáře a samozřejmě výsledky, které jsou z MRI viditelné. Ve čtvrtek večer jsem si myslela, že budu opravdu nervózní. Jenže všichni mě tak moc podporovali, že jsem to ani nestihla. Krásně se mi spalo dokonce. Ráno brzy vstávačka, rychlá snídaně a hurá směr nemocnice v Ústí nad Labem. Nervozita se začala projevovat až na místě. Začala jsem přemýšlet o tom, co kdyby náhodou výsledky byly špatné? To se přeci ani nemůže stát?! Přišla jsem na řadu a doktor čekal na místě. Nabídl mi židli, otevřel program s mou MRI a začal si ji prohlížet. V tu chvíli, jako když ztuhnete a prostě jen čekáte na výsledek. Nemůžete vlastně nic říct, jen čekáte. Jenže doktor měl zřejmě ten den opravdu dobrou náladu. Přečetl si, čím jsem si vlastně prošla a začal se ptát. Celou dobu se usmíval, takže vás ta nervozita rychle přejde a začnete se usmívat taky. Potom už jsem čekala jen na přeměření onoho místa a JE TO TU!

Kontrola dopadla parádně! Další mě čeká až za dva roky a já můžu vyrazit do IRSKA!! YAAAAY!! Odcházela jsem z ordinace s úsměvem na tváři a hned v čekárně oznamovala doprovodu, že všechno dopadlo skvěle a další kontrola je až za dva roky!! Pán vedle se na mě usmíval, zřejmě dcera, se kterou tam čekal, jde taky na kontrolu a doufám, že jí to dopadlo stejně dobře jako mě! :)

Následovalo spoustu telefonátů rodině a příbuzným. Nemůžu opomenout ani okamžitou aktualizaci stavu na Facebooku, abych tu skvělou zprávu oznámila všem ostatním! Ale před tím ještě zpráva směr Irsko! Okamžitě mi dorazila odpověď od Hostmum a tak skvělou zprávu jsem snad ani nečekala! Je so so so so so ..... a ještě milionkrát so happy, že to dopadlo dobře mě, je šťastná za mojí rodinu, za mou babičku a i za mého malého pejska, že to tak dopadlo! :) Zpráva byla opravdu dlouhá a hrozně mě potěšila :) Okamžitě mi také napsala, že volá do agentury, že k nim tedy pojedu a klukům, že může taky definitivně oznámit, že jsem jejich nová au pair. Přičemž kluci byli prý neskutečně nadšení a o to víc se za nimi těším!! :)

Během pár dnů jsme domluvili termín a včera jsem koupila letenku! Takže IRSKO HERE I COME!!! Už se nemůžu dočkat!! Neumíte si představit, jak moc šťastná teď jsem! Konečně se mi začíná plnit sen, odjet do ciziny, používat angličtinu denně, poznat nový lidi a hlavně novou kulturu! Irsko sice nebylo původně můj plán, ale vědět, že najdu tak úžasnou rodinku, neváhala bych ani vteřinku a šla bych do toho! :)

Přeju všem krásný slunečný den :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama