Srpen 2014

Zápas Mayo vs Kerry

24. srpna 2014 v 23:06 Ireland
Zdravím všechny, snad máte skvělý víkend jako já :) Po dnešním opravdu silném zážitku jsem se rozhodla napsat další článek :)
Kde začít. Včera jsme tedy zjistili, že po cca 4 trénincích našeho psa Lancera (každý trénink mi trval tak asi 10 minutek) si sám bez odměn dokáže na povel lehnout! Kluci jsou nadšení! Akorát už nejsou tak našení, když si s ním mají jít ven hrát. Byť tam zprvu jdou s úsměvem, tak po čtvrthodině házení míčku se začnou zajímat o jinou aktivitu :-/ Je to škoda, protože pes neustále běhá venku, musí se cítit hrozně sám a mě je ho na jednu stranu hrozně líto. Když ho vezmou dovnitř, tak je neskutečně natěšený, že se mu konečně někdo věnuje, že musí být na vodítku, aby něco nezničil a ve výsledku stejně skončí s vodítkem přivázaným u lednice, aby se zklidnil. Je to škoda, ale pracuji na tom, aby s ním každý den alespoň chviličku někdo byl a potom je z něj uplně jiný pes. Potom klidně sedí vedle gauče. Potřebuje prostě jen špetku pozornosti a tréninku a na tom se usilovně pracuje!
Včera jsem měla své první "rande" se dvěma aupair z města. Děda (jelikož tu ještě s babičkou byli) mě vyhodil ve městě a tam jsem se sešla první se Španělkou a poté se k nám přidala Venezuelka. Jsou to obě dvě úžasné slečny! I když se divím, že umí tak málo anglicky, když jely dělat aupair. Ale dorozumíme se a to je hlavní :D Každopádně už máme v plánu výlet do nějakého jiného města v okolí (nejspíš to bude Castlebar, Wesport nebo Galway we will see :)). Pojedeme zřejmě na celý víkend nebo jen přes noc, ještě se uvidí, musíme se nějak domluvit na čase. Já jsem na víkend off, protože hostmum s nejstarším jednou do Liverpoolu na zápas Chelsea a tak přijede zase babi s dědou, kluky pohlídá a já můžu vypadnout někam jinam :) Neskutečně se těším!
No ale teď hlavní náplň článku, dnešení den! Dnes byl totiž speciální den, jelikož dnes byl zápas dvou county z Irska, semifinále Mayo a Kerry. Jelikož žijeme v oblasti Mayo, šli jsme samozřejmě náš tým podpořit a kam jinam než do pravého Irského pubu! Moje další poprvé! Jsem v Irsku teprve týden a už jsem s dědou zkusila pravou Irskou whiskey Paddy, která se vyrábí někde na jihu a dnes jsem byla poprvé v Irském pubu a vyzkoušela Guinness (no myslím, že oba dva nápoje jsem zkusila a nebudu je vyhledávat :D). Každopádně zážitek z pravého Irského pubu ve mě zůstane rozhodně navždy :D Vzhledem k zápasu tam byl hluk, že jste neslyšeli jeden druhého a lidí jako psů :D ale pochopitelně jsme sledovali zápas, takže nebyl na povídání čas a pokud vám někdo z Irů chtěl nutně něco říct, tak s tím opravdu nemají problém, jelikož ti umí křičet, že je opravdu nepřeslechnete! Každopádně takových sprostých slov, kolik uslyšíte při zápase v Irskym pubu, nikde jinde nepochytáte. Byl to opravdu zážitek! V polovině zápasu se po pubu začaly rozdávat košíky s pečenými kuřecími kousky, hranolky a párečky. To by se u nás asi jentak nestalo, aby majitel hospody (který tam mimochodem okolo neustále lítal), nechal pro celou hospodu udělat něco podobnýho aniž by za to chtěl zaplatit :D Minimálně polovina Irů z hospody byla po zápase, který končil cca v 5 hodin odpoledne, opravdu pěkně namol. Ale jsem v Irsku, měla bych si zvykat :D Každopádně jako zážitek nezapomenutelný, určitě někdy příště do nějaký ještě zavítám (tentokrát bez Guinnessu :D), protože to stálo za to a ta atmosféra se nedá popsat, to se musí zažít! What are you fucking doin there? Where are the fuckin players now? :D To byste prostě museli vidět a slyšet!
No a výsledkem dne byla naše IceBucketChallenge! Náš nejmladší se rozhodl už ráno, že to chce prostě taky udělat, zřejmě chudák netušil, co ho čeká :D Bylo mu řečeno, že až se vrátíme ze zápasu. Večer na to došlo! Z lednice se vyndal led, nasypal se do lavoru, přilila se voda a najednou malej sedí na židli a říká This is my ALS IceBucketChallenge a šup lavor na sobě! Kdybyste mohli vidět ten jeho výraz! Opravdu netušil, co ho čeká! Vykulil oči a trošku popotahoval, ale udělal to! Dokonce řekl: už nikdy to nechci dělat, never! :D Jenže předtím stihl nominovat svého bratra a mě a ještě pár dalších lidí. Jeho bráška potom nominoval mou hostmum, takže to čeká zítra nás!! No nejsem z toho uplně nadšená :D Ale když to udělal 4letej kluk, proč bych to neměla udělat já? :D
Takže se třeste, jelikož nominace čeká někoho z vás :)
Krásný zbytek večera a vykročte do nového týdne tou správnou nohou, jelikož má hostmum jde zítra už do práce, tak nás s kluky čeká první den jen spolu :) Držte nám teda palce :)

První týden v mém novém domově

22. srpna 2014 v 15:08 Ireland
Zdravím všechny čtenáře. Dnes je to přesně týden od mého příjezdu do Irska. Letí to neskutečně rychle! Ještě před chvílí jsem dorazila do Irska a poprvé viděla svou rodinku a najednou už je to týden?!
Každopádně nám zbývají ještě dva týdny před návratem do školy (respektive všech tří kluků). Příští týden už totiž jde do práce hostmum a nejstarší do školy a ti dva mladší až v pátek 29. srpna, takže nás čeká vlastně už jen týden! Však to říkám, že to hrozně letí! Kluci sice měli původně jít do školy až další pondělí, takže nás čekali necelé dva týdny, ale hostmum včera dorazila sms, že jdou do školy už od pátku :) Každopádně první tři týdny budou trošku náročnější než běžně. Kluci minimálně první dva týdny budou končit ve škole dřív než normálně. Hlavně nejmladší bude doma už ve 12, teda já ho vyzvednu už ve 12 hodin, takže nebude tolik času, jelikož začínají až v 9 hodin ráno, ale další týdny už bude normální rutina, kdy začnou chodit domů až po 2 hodině, takže budu mít i já čas na všechno ostatní :)
Kluci jsou stále super, nemůžu si stěžovat ani trošku. Občas se štěkají, ale ukažte mi děti, které ne :) Když je něco potřeba, jsou ochotní mi pomoc a když jim něco řeknu, tak neodmlouvají :) Jediné, co mě ničí je, že jsou furt na iPadu nebo chtějí hrát Wii. Takže se je snažím trošku motivovat od jiných her a vyrábění a oni jsou zdá se nadšení. Dokonce jsme si hráli s jejich psem u baráku, což podle mě nedělali pořádně snad nikdy :) S hostmum jsme si padly do oka a dokonce i s babi a dědou, kteří tu jsou momentálně se mnou a kluky, jelikož hostmum jela ještě před začátkem školy (její práce) za kamarádkou na pár dní :) Zítra se vrací a my vyrazíme do pravýho Irskýho pubu na zápas v irským fotbale! Nemůžu se dočkat!
Každopádně, abych shrnula celý první týden, tak ani nechápu, jak mohl tak rychle uběhnout. S kluky a rodinkou jsme si parádně padly do oka a rozumíme si skvěle :) Teď už jen čekáme na tu rutinu, abych se zaběhla trošku já :D
Tak zase za pár dní, užijte si víkend :)

První momenty

17. srpna 2014 v 18:35 Ireland
Konečně! Stojí tam a oba se na mě usmívají, usmívám se taky! Okamžitě mě oba vítají a volají na mě, abych je nepřehlédla. To by ani nešlo, Hostmum je hrozně krásná ženská s úžasnými kudrnatými blond vlasy a nejstarší má vlasy tmavé havraní a nosí brýle. Oba byli úžasní, okamžitě se chtěli ujmout mých kufrů. Nejstarší si ukousl pěkné sousto, když mi chtěl pomoci s mým mega kuftem :D Ale zvládl to statečně a neřekl ani slovo. Já si vezla svůj příruční a vyrazili jsme k autu. Jelikož babi s dědou hlídali zbytek dětí, tak dorazili autem, které patří dědovi. Tak jsme chvíli auto na parkovišti hledali. "Naskladnili" jsme kufry do auta a vyrazili k domovu. Okamžitě jsme si s Hostmum padly do oka. Prokecali jsme celé ty 4 hodiny na cestě domů. Nejstarší byl trošku stydlivka, ale Hostmum mi říkala, že potřebuje trošku času, aby se rozmluvil. Tak jsme dorazili po 4 hodinách na cestě domů. Nejmladší už byl v posteli, chudinka z toho čekání usnul :D prostřední a děda s babičkou už na mě čekali u dveří. Byl to úžasný večer! Odnesli jsme kufry do pokoje, ukázali mi celý domeček a všechny pokoje, včetně spícího nejmladšího :D Ani jsem po tom celém dni plném cestování nebyla unavená, takže jsem nevybalovala, sedli jsme si všichni do obývacího pokoje a prostě mluvili a mluvili. Najednou koukáme na hodiny a bylo půl jedné ráno. Vstáváme zítra na 8 hodinu, tak jsme vyrazili do postelí. Ráno mě ani nevzbudil budík, byla jsem sama vzhůru, zřejmě díky tomu, jak jsem se těšila, že konečně uvidím malého a celkově, že konečně uvidím, jak fungují a jací jsou dohromady. Nepřekvapili mě! Jsou úžasní! Kluci mě od rána "pronásledují" a pořád se na něco vyptávají a stále si chtějí hrát a nenechají mě v klidu, za což jsem vážně ráda. I když musím říct, že teď sedím v posteli a docela se těším, že se natáhnu a usnu :D Ono totiž den začal snídaní, kdy nejstarší nesnídá, protože vstává cca kolem 10-13 hodiny, když má teď prázdniny, ale další dva menší díky bohu snídají. Je pravda, že zase tolik ne, ale jedí spoustu ovoce, což jsem ráda, protože můžu jíst ovoce ke snídani s nimi :) Dnes jsem si ale nakonec dala ovesnou kaši se svou hostmum a poté jsme se oblékli a vyrazili všichni směr "město". Není tak velké, ale úplně dostačující. Spoustu malých obchůdků a na sobotu tu bylo opravdu hodně lidí. Skoro plné parkoviště. Čekala nás návštěva nejlepší kavárny ve městě, MochaBeans. Kávu nepiju, takže jsem si dala Chai Latte a kluci oba dostali své Bambichino zdarma! Ano, zdarma! Protože veškeré Bambichino pro děti je zdarma :D Taky jsem vyzkoušela jejich typickou snídani, teda spíš jen pečivo, konzistence asi jako naše knedlíky, které se rozřízne uprostřed, namaže máslem a jamem. Ok musím uznat, že to bylo moc dobrý :)
Potom nás čekala ještě návštěva několika obchodů se zeleninou a prostě jen nákupy jídla. V tu chvíli jsem se cítila opravdu jako člen rodiny, Hostmum se stále zajímala o to, zda nemám na něco speciálního chuť a že si mohu vybrat cokoliv, co uvidím nebo co zrovna potřebuji. Bylo mi to řečeno už několikrát i doma, že pokud cokoliv chci, tak si mám vzít nebo udělat. Je super cítit se vlastně jako doma. Potom jsme dorazili domů a kluci už od rána stále chodí za mnou a chtějí hrát hru, jménem Minecraft. They really love it!!! Ale vážně jí milují :D Nenašla jsem na ní nic zajímavého, ale proč jim kazit tu skvělou radost :D Prostřední je neustále u mě. Pokud se hnu já, jde za mnou a stále se na něco vyptává. Půjdeme si teď hrát Wii, půjdeme hrát na iPadu, půjdeme skládat puzzle nebo dělat cokoliv jiného? Stále mluví, mluví, mluví a ptá se. Hostmum mi řekla, že si mě opravdu zamiloval. A to jsem tu teprve první den! To je přeci super, ne?! :) Dokonce se mě dnes už zeptal, jestli s nimi nemohu zůstat rovnou dva roky, protože by chtěli příští rok s mamkou jet do Disneylandu a rád by, abych jela s nimi. Dnes jsem pro sebe měla cca jen sekundu času, ale víte co? Jsem unavená jako pes a hrozně šťastná! Opravdu se jim líbím a pořád chtějí něco podnikat, což je super, snad jim to tedy vydrží :)
Babička s dědou jsou opravdu úžasní lidé! Neustále si povídáme a něco probíráme. Neustále mi chválí moji angličtinu a z toho jsem opravdu na větvi. :D Kluci šli cca před necelou hodinkou spát, takže mám konečně chvíli relax. Ale já jsem ráda, že jsou tak akční a pořád něco chtějí dělat a hlavně sama vidím, že jsou se mnou rádi! :) Dneska jsem od malého dostala svojí první kiss a hug aniž bych se o to prosila :) Nechtěli dokonce ani spát ve svých postelích a chtěli být se mnou v pokoji :D Hostmum jim musí pořád říkat, ať mě nechají taky chvíli dýchat a že mě prý nemají tolik okupovat a nechat taky v klidu, že jim prý brzy uteču :D Neuteču :D
Každopádně, abych to celé shrnula, tak první den byl prostě perfektní! Mám úžasnou rodinu, kde se cítím jako její pravý člen a skvělé děti, které mě mají už teď evidentně rádi. Co víc si přát? Zítra jdu poprvé řídit, dnes se na to nějak nedostalo. Dokonce mi Hostmum objednala jednu hodinu jízdy, abych si zvykla na řízení vlevo a nebyla z té změny nervózní. Nebyla bych, ale jsem ráda, že mi bude moci nějaký rodilý Ir ukázat, jak tady prostě řídí :)

Krásný zbytek večera, já to jdu už zalomit, dnešek byl vážně náročný a zítřek nebude o nic míň.

Den odjezdu

17. srpna 2014 v 18:34 Ireland
Říkala jsem si, že první článek pošlu až cca za týden pobytu, ale jelikož už od prvního okamžiku mám tak úžasný pocit, rozhodla jsem se, uveřejnit ho už dnes. Navíc by se to zřejmě do jednoho nevešlo :)
Začala bych ale pěkně od začátku. Myslela jsem si, že nervozita přijde časem, ale ona se před odletem ani nedostavila. Zřejmě proto, že jsem věděla, jak se na mě kluci těší. Hostmum mi psala, jak už odpočítávají dny a noci než přijedu. Malý šel bohužel v den mého příjezdu na operaci se zuby a nevěděla jsem tedy, kdo všechno mě na letiště přijede vyzvednout. Původně měla přijet Hostmum s nejstarším synem, kterému je 13 let. Vždycky byl při rozhovoru trošku nemluva, ale říkala jsem si, že to chce prostě čas :)
Vyrazili jsme na letiště hodně brzy ráno kolem půl 9, i když letadlo mělo odlétat až ve čtvrt na pět. Po cestě jsme se stavili na Zličíně v obchodě se sportovním oblečením a ještě jsme si došli s rodiči na oběd. Potom už jsme vyrazili směr letiště a stejně jsme na místě byli hodně brzy. Zvážila jsem si kufry raději ještě na jejich váze a ještě, že jsem to udělala! Najednou měl můj příruční kufr více než 10kg, což jsem opravdu nechtěla nechat náhodě a proto jsem pár věcí musela přehodit do velkého kufru. Následně jsme čekali snad hodinu než otevřeli přepážku pro můj let a mohla jsem se jít odbavit. Konečně jsem odevzdala kufr! 25kg váhy, kterou jsem nemohla vyndat ani z auta ven :D Slečna mi na něho přilepila cedulku Heavy a poslala ho po páse pryč. V tuto chvíli zbývala další hodina než otevřeli gate, jsme prostě jen seděli a povídali si. Stále nejsem nervózní! Je tohle normální? :D
Přišel čas, kdy jsem vstoupila do meziprostoru, takže přišlo na velké loučení. Ale notak, letím jen na rok a Irsko? To není zrovna dvakrát dálka při představě, že jsem měla v plánu USA ne? :) Slzička ukápla, ale stále přetrvává ten úžasný pocit nadšení na tím, co mě čeká. Teď už jsem ale věděla, že operace zubů dopadla dobře a že pro mě na letiště přijede Hostmum s nejstarším synem. Nemohla jsem se dočkat až sednu do letadla a budu ještě blíž tomu svému snu!!
V meziprostoru ještě malý shopping a hurá do letadla. Všude se to hemžilo typickými Iry. Mezi davem je vážně poznáte i když potom v Irsku není poznat, který je ten pravý, pokud není zrzavý nebo světlovlasý :D Začala jsem se těšit ještě víc, když jsem zjistila, jak jsou ty lidi z Irska neskutečně milí a nervozita? Stále nikde!

Let byl parádní, linku Aer Lingus do Dublinu můžu jedině doporučit. Crew byla neskutečně milá a ochotná a let byl opravdu luxusně klidný. Hned nám bylo oznámeno, že v Dublinu panuje parádní počasí 16°C a vcelku slunečno. Let měl trvat dvě a půl hodiny, nakonec jsme dorazili ještě o 20 minut dříve. Hurá pro můj mega kufr a honem za rodinkou, jelikož nás čeká ještě cesta domů, která bude trvat cca 4 hodiny. Kufr jsem obdržela mezi posledními a opět jsem myslela, že ho sama z toho pásu nedostanu :D

!!! Už jen dva dny !!!

13. srpna 2014 v 18:01 Začátky jsou těžké
Zdravím všechny, kteří to tady čtou, teda pokud čtou :D
Každý druhý se mě ale teď ptá před odjezdem, zda budu psát blog, takže to vypadá, že tu budu přispívat častěji než jsem si myslela. Hlavně kvůli přátelům a rodině.

Ale zpátky k nadpisu mého článku. Už jen dva dny a jsem na místě!! To tak neskutečně uteklo! Přijde mi to jako včera, kdy jsem jela poprvé do agentury a žádala o dokumenty na au pair v USA. Potom, co to nevyšlo, začalo všechno nějak rychle utíkat. Najednou jsem se rozhodla pro Irsko, brzy na to jsem už měla vybranou rodinku ( respektive ona si vybrala vlastně mě :)), potom začalo zařizování všeho možného (což mi občas přišlo nekonečné) a teď už odjíždím?! Ve chvíli, kdy to byl přibližně týden do odjezdu mi to vlastně ještě nepřišlo, ale najednou to tak moc letí, že když mi hostmum napsala, že kluci už se nemohou dočkat a že řekli: už jen 4x se vyspíme a Markéta je tady, tak v tu chvíli jsem si to uvědomila :)

No teď už se vlastně jen dvakrát vyspím a jsem na místě! Tolik se těším, že všechny pocity, které mám se snad nedají ani popsat. Na jedné straně se nemůžete dočkat až budete konečně na místě a začně vám další dobrodružství a nová etapa vašeho života. Na stranu druhou ale musíte myslet na to, co tady opustíte (v mém případě hlavně pejska, přeci jen s rodinou si člověk kdykoliv zavolá, ale pejsek vám na dálku nic neřekne :)). Jenže nad něčím podobným nesmíte přemýšlet, věřte mi, to by se také mohlo stát, že nikdy neodjedete :)

Zpátky k mému odjezdu. Slečny, co se chystají do ciziny, proboha je nějaký způsob, jak se sbalit na rok?! Pokud ano, tak já na něj ještě stále nepřišla :D Hlavně pokud se jedná o Irsko. Letět někam do teplých krajin, tak člověk řeší pouze oblečení na léto, ale takhle? Nejen, že několik párů bot, ale bundy, svetry, na deštivý počasí. No povím vám, je to boj! Dnes jsem konečně přeprala (a to doslova! Pokud bych na něm mohla skákat, jako to dělají ve filmu, tak to udělám:D) kufr! Třetina věcí prostě musí zůstat doma. Byť jsem v kufru měla ještě volné místo na kg, tak nebyl volný prostor, kam věci položit, složit, uložit či jinak uspořádat. Dokonce jsem si byla koupit takové ty vakuové pytle, ale stejně jedu bez nich. Sice se oblečení o nějaký prostor zmenšilo, ale zabíralo místo uplně jinak než člověk potřeboval :D Dnes jsem také uzmula cabin luggage svým rodičům, jelikož ten můj přesahuje cca o 3-4cm výšku a bojím se, že mě s ním do letadla nepusí a co potom na letišti, že?! :D

Každopádně se mi to krátí a včera jsem obdržela další zprávu od své hostmum, abychom se domluvily na tom, kdy dorazím a ona mě mohla v Dublinu vyzvednout. Potom nás ještě čeká dost dlouhá cesta autem domů (cca 3 hodiny, pokud nebude nikde žádná zácpa:)). Psala mi také opět, jak se kluci těší, že konečně dorazím. Ani neví, jak já se těším, až je konečně uvidím :) Dozvěděla jsem se ale taky super věc! Až já dorazím v pátek večer, tak hostmum s nejstarším mají ještě týden volna než jim začně škola a nejmladší dva ještě dva týdny. Připravila pro nás různé aktivity. Pojedeme se podívat na pláž, do města, konečně klukům ukážu Geocaching!! (Beník už se hrozně těší až najde svůj první poklad :)) a seznámí mě s nějakými au pair z okolí. Taky půjdeme řídit, musím se za ten týden navyknout na levou stranu :) (to bude asi docela srand :D) a největší pecku mi napsala až na konec :) Ve středu se koná finále jejich Irského fotbalu (vůbec neznám pravidla, nikdy jsem ho neviděla, prý je to něco mezi fotbalem a rugby :D)). Co Mayo se dostalo do finále a bude hrát s Co Kerry :) Takže mě vezme do pravého Irského pubu na sledování zápasu! YAAAAY!!! Nemůžu se dočkat! Pravý Irský pub, ta atmosféra a ještě během zápasu jejich týmu :) to bude něco úžasnýho :)!! Takže první dny mi začnou spíš jako dovolená a hlavně budu s kluky trávit co nejvíc času to jen půjde. Mám vymyšlené nějaké aktivity a hry, tak snad se budou líbit :) Vezu i různé věci na vytváření a hlavně dárečky! Doufám, že se budou líbit :)

No pro dnešek by to asi stačilo :D Stejně už jsem toho napsala až dost, většinu z vás to určitě unudí :D Další příspěvek bude už každopádně konečně z Irska!!

See you soon Ireland :)