Říjen 2014

Dva měsíce a můj první crazy víkend

19. října 2014 v 23:02 Ireland
Zdravím všechny čtenáře a hned začátkem vám popřeji krásný začátek týdne. Ani nevíte, jak se nemůžu dočkat zítřka!
Měla jsem malinko busy a hlavně crazy víkend! Máme tu od čtvrtečního večera babičku s dědou. Jsou hrozně milí, ale zároveň babička je občas milá až moc :D

Pokud jste celý den doma a prostě nikam nejdete a ona se vás zeptá třikrát za den, jak se vlastně máte, to už mi přijde až moc :D No každopádně přijeli ve čtvrtek večer a jelikož jsem neměla auto ( auto hostmum bylo na prohlídce, takže používala moje a já prostě neměla možnost se nikam dostat, to je teprve děs! :D ), takže jsem měla díky prarodičům volný víkend už od pátku od rána. Někdo děti musel sice odvíst do školy, ale jelikož já to auto neměla, musel to být někdo jiný :D

V pátek ráno jsem je tedy pomohla obléct (i když malej to konečně ve 4 a půl letech díky mě umí sám :D). Opravdu mě překvapil, vždycky říkal babi, když se ho ptala, jestli mu může pomoci, že ano a hned byl u ní a teď se ho zeptala a on jí na to hrdě řekl, já už to umím sám, pomoc nepotřebuju! YES!! :) Jsem na tebe pyšná!! Nedalo jí to a musela se zeptat ještě jednou, ale odpověď zopakoval a byl klid :D Takže mi odvezli zvířectvo do školy a já měla čas na úklid. Většinou neuklízím hned, protože mám mít volno do 2 hodin, ale jelikož nás večer čekala mše za jejich zemřelýho tatínka, tak jsem to chtěla udělat už ráno! Navíc jsem věděla, že po mši přijdou ještě lidi k nám na čaj, takže jsem chtěla připravit něco speciálního. Přemýšlela jsem o českých buchtách, ale zjistila jsem, že nemáme klasickou mouku jen tu cereální, takže nic. Každopádně jsem se vrhla na vajíčkovou pomazánku a na domácí Coleslaw salát. Mezitím jsem ale stihla ještě vyprat, pověsit prádlo, vyndat myčku, udělat oheň a vyčistit krb, no prostě pilná jako včelka jsem byla!

Nebyla jsem si pořád jistá, zda na mši jít. Bylo mi to takový blbý. Nejsem z rodiny a budu tam tak trošku zaclánět. Ale na druhou stranu jsem si říkala, že by to bylo vhodný tam s nimi být. Prostě jsem se optala (razím to moje moto: pokud něco nevíš, tak otevři pusu, od čeho jí máš! :D ). Hostmum mi řekla, že rozhodně mám jít, že to vůbec nevadí, že nejsem z rodiny, že budou vlastně rádi. Takže jsem vyrazila! Mše pro mě byla dost smutná záležitost, když si uvědomíte, že se jedná o tatínka tří kluků a dva z nich si ho ani nepamatují. Na mši dorazilo vcelku hodně lidí z rodiny, přátel, dokonce z Dublinu dorazila sestra mé hostmum, kterou mám mimochodem hrozně ráda. Je to mladá holka, která je mi věkově hodně blízko, má ráda hudbu a cestování :)

No každopádně po mši jsme s ostatními pár lidmi dorazili domů a já myslela, že se bude jednat jen o čaj a ty moje chuťovky s pomazánkou, co jsem připravila. To byl omyl! Připravil se stůl pro cca 9 lidí, na talíři byla vařená, na plátky nakrájená, šunka, vajíčko, můj zeleninový salát, coleslaw, k tomu pečivo a moje chuťovky, které nakonec ani nezbyly, jelikož je snědli všichni dřív než si sedli ke stolu :D Na stole samozřejmě ale nesměly chybět dvě konvičky s černým čajem a mléko (Do you wanna cup a tea? Of course :D). Dokonce jste tam mohli objevit i nějaké sladké scones a dort, který přivezla sestra hostmum. No prostě od všeho něco! A teď si představte ty typické filmy od velkých stolů z USA. Sedíte, ptáte se, můžeš mi podat máslo?! Jelikož je na druhý straně stolu a povídáte si a povídáte. Neustále jsem slyšela, jak všem moje saláty chutnají a pomazánka. Všichni chtěli recepty a kde prý jsem se to naučila! Potěšilo mě to :) Každopádně jsem si tenhle večer "užila". Nedá se to říct v pravém slova smyslu užila, ale přeci jen to byl pro mě zážitek, tolik lidí u stolu a ten ruch. Ne jako každý den, když tu sedíme tři :) Navíc mě tohle čeká znovu na Vánoce a to se moc těším! :) V sobotu jsem sice stále neměla auto, ale jelikož tu byla babi s dědou a já měla volný víkend, děda mě odvezl k Nadine, která musela babysitovat večer a pustily si film, udělaly si pizzu a prostě si pokecaly :)

Dnes jsme byly s Nadine domluvené na posilovně a já čekala jen na auto, až se mi s ním hostmum vrátí, jelikož s ním jela mimo město večer před tím. Ráno jsem vstala až hodně pozdě, taky jsem byla vcelku dlouho vzhůru a pokecala si na Skypu s rodinou. Potom jsem vyrazila dolů na snídani. Všichni seděli dole, kluci samozřejmě ještě v pyžamu (no je tu babi že) a všude neskutečný nepořádek. Přesně vím, že pokud přijede babi s dědou, mám raději vypadnout na víkend pryč, protože je to pro mě práce navíc!! Buď dělají větší nepořádek než ty kluci a nebo ho udělají kluci a oni ho prostě neuklidí :D No pustila jsem se do úklidu, protože do tohohle bordelu prostě přeci Hostmum nemůže přijet!! Když už jsem ho uklidila, tak se nám kluci začalo dohadovat kvůli iPadu, na kterém samozřejmě seděli už den předtím (ale je tu babi, že!).Tak jsem řekla, ať se nedohadují, no nepomohlo to, tak jsem iPad zabavila! Jenže ejhle, je tu samozřejmě babi, takže ho měli do 5 minut zpátky...hmmm, tomu říkám výchova, že?! A jelikož je tu babi, tak k obědu měli hranolky, velmi výživné jídlo :D
Budu je napravovat asi pěkně dlouho, jako vždycky, když přijede babi s dědou, tak pak mají svojí hlavu, děs!! Ale v pátek odjíždí, takže to jsou vlastně jen 4 dny :D Ale ne že bych se už netěšila, až bude babi s dědou zítra pryč! Mám je moc ráda, jsou moc milí, ale kluci za těch pár dní hrozně zvlčí!

Ale mě už se to blíží,teda nám! Rodičovstvo mi dorazí v sobotu! V pátek mi odjede irská rodinka a já tu do soboty budu sama a v sobotu vyrazím za nimi do Dublinu! Chtěli jsme si půjčit auto, teda snad si ho půjčíme.

Pokud si ho někdo z vás, komu ještě není 25 bude chtít v Irsku půjčit, připravte se na pořádnou přirážku! Nepochopitelný pravidla pro mladý řidiče! (Teda 25 mi nepřijde jako mladý řidič, pokud mám řidičák už 6 let :D!!) Každopádně nikoho nezajímá, jak dlouho řidičák máte, ale kolik vám je let a jelikož vám je "jenom" 24 a půl, tak prostě patříte mezi mladé řidiče a pořádně si připlatíte. Některé půjčovny vám dokonce auto ani nepůjčí, pokud vám právě 25 není. Směšný!! Každopádně já mám pro svou rodinku překvapení a myslím, že budou koukat, jen to ještě nevědí :) Už jsem dokonce sepsala plán, kam je všude vezmu a rozhodně se nezastavíme (asi ani na oběd :D). Bude to prostě busy týden plný překvapení a zážitků! Takže doufám, že se jim tu bude líbit!! Navíc zůstanou s námi v baráčku a nemusí spát v žádném hotelu, což je super, ne?! Rozhodně jo! Kluci už se těší, i když se na začátku asi budou malinko stydět a jazyková bariéra bude trošku, ale ono se to poddá :)

Toť asi vše, myslím, že jsem vás nudila už dost dlouho a každopádně se zase ozvu! Nejspíš ještě před návštěvou rodiny a potom až po :)

Přeji krásný další týden (mě to tady hrozně utíká! Už jsem tu dva měsíce a ani mi to nepřijde!)

Výlet na Cliffs of Moher a náš největší zážitek!

12. října 2014 v 23:50
Zdravím všechny čtenáře :)

Jsem dneska sice hrozne tired, jelikož jsem dorazila z dost dlouhýho výletu, ale napíšu sem víc než jen o tom, o čem budu zřejmě ještě dlouho všem vyprávět :)

Říkala jsem si, že na mě tohle prostě nikdy nepřijde. Nejsem zrovna stýskací typ, pokud mám okolo sebe pořád skvělý lidi a spoustu kamarádů. Navíc kluci jsou vcelku zlatíčka, takže by se mi ani domů nechtělo :D Ben pořád chodí a skoro každý večer se mě ptá, jestli ho uložím do postele a přečtu mu dneska pohádku :) Občas ho prostě musí mamka usměrnit, protože tam nemůžu sedět každý večer. Mám dny, kdy jsem totálně vyflusaná, jelikož dělám opravdu dlouho a máme spoustu jiných aktivit, jako třeba plavání ve čtvrtek. Ten jsem teď hlídala i přes noc, takže jsem měla kluky na starost celý den, což musím uznat, nebyl zrovna dvakrát jednoduchej den :D Ale tak tři kluci, umíte si asi představit...

Každopádně jsem si takhle jeden den seděla u pc a narazila na fotky. Začalo se mi prostě hrozně stesknout. Asi se všichni budete divit, ale po mým mazlíkovi, pejskovi, kterýho jsem musela nechat doma :) Jorky, Bára, moje zlatíčko a taková moje druhá sestřička :) Navíc, když vidím, jak si kluci vůbec nevšímají svého pejska, o to víc mě mrzí, že vlastně nemůžu být s ní :) Ono je to těžký, s rodinou si zavoláte přes Skype, s prarodiči taky, s kamarády si napíšete přes Facebook či sms, ale co pes, ten vám toho moc nepoví :-/ Pokaždé, když volám s rodiči, tak jí vidím a říkám si, že je teď vlastně chudinka doma sama častěji a že se určitě nudí a taky mě občas napadá, zda mě vůbec ještě pozná až se jednou vrátím. Potom jí vidím, když na ní zavolám, jak mě hledá a nejraději by oblízla celou obrazovku! Měla jsem prostě takovou malinko stýskací chvilku. Prostě trošku krize, která se překonala!

Ale abych se dostala k našemu výletu! Máme tu další aupair jménem Sarah. Francouzka z Bretagne. Jestli to čte někdo z mojí bejvalý třídy na střední, tak si určitě řikáte, ježiši! O tom nám ona přeci pořád vyprávěla, že je to nejhezčí část Francie a kolikrát se tam byla podívat! Jojo tak přesně odtud ona zrovna pochází :)

Rozhodly jsme se s holkama vyrazit na výlet! Tentokrát nás čekalo místo jménem Cliffs of Moher. Leží nedaleko Galway, o kterém už jsem psala v jiném článku. Autobusem je to do města něco kolem 2 hodin cesty, takže nic katastrofálního a my vyrazily prostě jen na jednu noc. V sobotu ráno jsme skočily do autobusu a vyrazily směr Galway, kde jsme měly booknutou Tour na Cliffs of Moher a Burren. Tour měla trvat od 10 do 18 hodin, což bylo super! Potom jsme měly pěkně čas jít se checknout do hostelu a ještě vyrazit někam do víru velkoměsta!

Tour začala parádně! Místo jsme našly a vyrazily ( jen s Nadine, jelikož Sarah mohla dorazit až večer) jsme směr Burren. Po cestě jsme dělali malé zastávky a viděli toho opravdu hodně! Navíc řidič (rovnou i průvodce) byl úžasnej! Naprosto skvěle mluvil o všem, co prostě můžeme vidět okolo a ke každýmu místu znal nějaký ten příběh. Takže to nebyla jen strohá vyjížďka na útesy! Jmenoval se Emmet a bylo mu něco kolem 45 let. Navíc jsem ho teda obdivovala, že řídí a celou dobu u toho vypráví :D Každá zastávka měla cca 15 minut, abychom mohli všichni vystoupit z autobusu, udělat pár fotek a místo si prohlédnout. Potom jsme dojeli na místo, kde se konal oběd. Bylo to malé městečko s cca 5 obchůdky, včetně jedné hospody a jedné kavárny. S Nadine jsme si vybraly kavárnu, že si dáme Fish and Chips, které tam měli. Na oběd jsme měli 45 minut a potom byl zase sraz u autobusu. V kavárně jsme čekaly na oběd spolu s dalšími lidmi. Jak jsem poté zjistila, z jiného autobusu, protože ten den samozřejmě byly cca 3-4 tours z města Galway. No každopádně jsme se najedly a vyrazily směr autobus. Koukám a koukám a on nikde! Divný ne? Ale on parkoval až tamhle nahoře, tak se tam jdeme podívat. Panika! Nadin začala panikařit, jelikož viděla, že autobus prostě nebude zřejmě ani na kopci. A DOPRDELE! :D
Začala jsem jí uklidňovat, že prostě řidič nemohl odjet jen tak bez nás, když nás pokaždé počítal, takže musel zjistit, že jsme v autobuse nebyly! No byla jsem teda hodně nervózní! Ale když jsem viděla její výraz, tak jsem prostě musela zůstat v klidu, jelikož tu musel být někdo, kdo tu situaci vyřeší, jelikož ona byla při nejlepším málem na infakrt :D
No dobře, ale co teď?! Okamžitě mě napadlo, že vidím autobus od jiné společnost, takže se zeptám! (Razím pravidlo, pokud něco potřebuješ, tak se prostě zeptej, od čeho máš pusu!). Přijdeme tedy k druhému autobusu a ptám se řidiče: Byl tu ještě jeden autobus, my s ním jely a nevíte, kde ho najdeme? S úsměvem na tváři mi odpoví: Jasně, Emmet, ten odjel, prý už nemohl čekat, ale jede zítra stejnou trasu, takže vás tu vyzvedne. V duchu jsem si říkala: Ok, velmi vtipné, ale teď mi řekni pravdu :D

No vážně, on odjel?! Jistě, ale on se pro vás zítra vráti až pojede stejnou trasu! To si ze mě asi děláš prdel ne? :D Jakože tu jsou tři obchody skoro dohromady, z toho dvě, kde se dá najíst a on pro nás jako nikdo nemohl dojít?! Ok, začala jsem strategii! My jsme ale nebyly pozdě?! Nebo ono mi to teda zrovna dvakrát nepřišlo, navíc ty slečny v kavárně?! Ty samozřejmě patřily do tohohle autobusu :D Pohled na Nadine, která vypadala, že každou chvíli omdlí a pak zpátky na řidiče. To jako myslíte vážně?! No fakt odjel! Nastupte k nám do autobusu, já vás vezmu s sebou!

Oh shit! Takže sedíme v jiným autobuse, s jiným řidičem a uplně jinýma lidma! :D Pohled na Nadine mě stále neuklidňuje. Pokud neomdlela do teď, určitě to během pár chvil udělá :D Nadine, jedeme za nima, to bude v poho, teď už jsme na cestě. Ber to pozitivně, máš o čem vyprávět vnoučatům :D Což teda asi dvakrát nezabralo, jelikož její pohled mi uplně stačil :D Každopádně sedíme na cestě směr Cliffs of Moher, sice v jiným autobuse a s věcma v tom druhém, ale jedeme a tam naší skupinu určitě chytíme (jelikož prohlídka trvá 2 hodiny :D). Dorazily jsme na místo a našly autobus. Pričemž jsme dostaly i lístky na vstup a náš řidič? Tomu to prostě asi ani nepřišlo divný :D Prostě musel odjet, protože blokoval někomu cestu, či co :D Potom jsme ještě chvíli sice slyšely od ostatních řidičů, že si ho máme pořádně hlídat, jinak nám to udělá klidně znovu :D a samozřejmě si z nás malinko utahovali, ale co?! Kdo může říct, že jel na útesy, řidič ho prostě nechal někde in the middle of nowhere a on přežil :D Zbytek cesty jsme si pak samozřejmě užily a stejně tak i večer v Galway, které má nestkutečný kouzlo, jak v noci, tak ve dne :)

Dneska už toho mám přeci jen po těch všech výletech plný brejle, takže pádím do hajan a vy se mějte famfárově! :)