American sniper

31. ledna 2015 v 10:46 | Blog o mém au pair životě |  Ostatní články

Jakmile jsem viděla trailer k filmu, tak jsem věděla, že ho musím vidět! Ani vám vlastně nevím proč, ale hrozně mě uchvátil. Ten, kdo mě zná, tak ví, jaký blázen do Ameriky jsem, ale na druhou stranu, opravdu nemám ráda filmy z války. Tedy hlavně ty z 2. Světové apod. Jenže tohle měl být film malinko jiný a hlavně s příběhem. Jelikož jsem viděla jen trailer a o filmu jsem věděla maximálně to, že by měl být opravdovým trhákem, navíc dokonce nominovaným na Oskara, tak jsem s moc velkou představou do kina nešla. Jak jsem nakonci zjistila, je natočen podle skutečné události a to vám až skoro podlomí kolena. Díky tomu se rozhodně musíte nad filmem ještě víc zamyslet.

Film začíná tím, že hlavní hrdina, jménem Chris Kyle, se svým otcem zastřelí jelena. Řekli byste si, typický začátek, z toho kluka bude voják. Ale ono ne! Chris je z Texasu a rozhodně vojákem být nechce, naopak ještě stále v dospělém věku chce být kovbojem. Jednoho dne sleduje CNN a díky zprávě o útoku, kterou vidí, se rozhodně stát vojákem. Rozhodnutí padne opravdu z minuty na minutu a tak Chris jde do střediska pro nábor vojáků, kde všechno samozřejmě začíná výcvikem. Ne každý se totiž do Navy SEAL může dostat. To, čím vojácí musí projít, by nezvládl rozhodně každý! Několik hodin úporného cvičení, ale není to jen o svalech, na tohle je potřeba pevná psychika. Na tohle musí mít prostě člověk, jak my říkáme žaludek a rozhodně i svaly. Výcvik je neskutečně náročný a s nikým se tam nemazlí. Ten pak pokračuje střelbou a tam může Chris ukázat své zkušenosti. Proto se k armádě dostane jako sniper. Mezitím se příběh ještě také zastavuje i v jeho soukromém životě, kdy si najde lásku a ještě před deployment do Iráku spolu čekají potomka. Mezitím, než se dítě narodí, ho ale odvelí do Iráku, přímo do centra války.

V tu chvíli začínají opravdu emotivní chvíle filmu. Je ukázáno, že jednotky hledají určité osoby, napojené přímo na Bin Ladina. Je také vidět, že město je vylidněné a zůstávají zde pouze ti, kteří se rozhodně nebojí zabíjet! Smutná skutečnost nastává hned v okamžiku, kdy se Chris musí rozhodnout, zda vystřelí na malého kluka, který od matky přebírá jakousi zbraň. V tu chvíli se mu promítá celý život a on ví, že pokud dítě tuto minu vyhodí, zabije tím spoustu lidí. Malý kluk se rozebíhá a chce zbraň použít na vojáky a v chvíli musí Chris vystřelit a kluka zabije. Zachrání tím sice spoustu vojáků, ale představa, že zabil malé dítě je děsivá a pronásleduje ho celý film. Rozhodně to ale není první ani poslední zastřelená osoba z jeho pušky. Po pár střelách se stane legendou a zachrání tak spoustu životů. Je však vidět, že i když ho ostatní nazývají legendou, tak on se tak necítí a rozhodně si to o sobě ani nemyslí. Nikdo z nás si neumí zřejmě přestavit, jaké to je denně zabíjet. I když by to bylo pro záchranu jiných, stále musíte vystřelit a zabít člověka. Scény v tomto filmu jsou neskutečně věrohodné, až vám běhá mráz po zádech! Snímek ukazuje 4 deployment do Iráku a jeho každý návrat domů. Mezitím také ukazuje, jak se mu v soukromém životě, na druhém konci světa, narodí děti a on jako otec je od nich nesmírně daleko a hlavně díky prožití války začne mít nejen potíže s návratem do normálního života, ale i ty soukromé s manželkou. Doma poté potkává vojáky, které zachránil i když o to sám moc nestojí. Každý zvuk ho vyvádí z míry až to vyvrcholí na narozeninové party, kde vidí psa hrát si s dítětem a myslí si, že pes chce ublížit, tak zakročí.

Ve filmu si můžeme všimnout, že byť vojáci zachraňují životy, tak sami mají neskutečně těžký život. Kdo z vás by se dokázal smířit s tím, že zabil tolik lidí? Kdo z nás by si dokázal přestavit žít tisíce mil daleko od své rodiny a snažit se zachraňovat svět? Kdo z nás by prošel takto neskutečně úmorným výcvikem, aby se na to místo vůbec dostal?

Málo z nás si dokáže něco takového vůbec představit a tento film by měl vidět rozhodně každý a zamyslet se. Já jako milovník USA. Lidí, kteří tam žijí, zvyků a vlastník obrovského snu, tam jednou zůstat, jsem na něj šla, ale není to o USA. Je to o tom, že by si lidé měli uvědomit, jací vojáci vlastně jsou. Jsou to hrdinové! A to mě se právě na Americe moc líbí. Svých vojáků, policistů, hasičů i záchranářů si neskutečně váží. Podle mého názoru by to tak mělo být ale všude a nejen v USA! Vždyť oni jdou do války, bojují tam za nás. Byť s válkou v Iráku rozhodně nesouhlasím a mám na nasazení Amerických vojáků v ní svůj názor, tak ale ať máte jakýkoliv názor na válku kdekoliv, to by nemělo měnit nic na tom, že vojáci, kteří tam bojují, jsou prostě hrdinové! Nasazují za nás denně životy, bojují v podmínkách, ve kterých by někteří z nás nevydrželi ani minutu a prochází neskutečně obrovským psychickým tlakem. Jejich život rozhodně není jednoduchý a oni si naši úctu zaslouží!

A proto bych na konci článku ráda vzdala hold nejen Chrisu Kylovi, který zemřel v roce 2013, ale také všem vojákům žijícím a bojujícím kdekoliv ve Světě!

Jste hrdinové, každý z Vás!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama