Březen 2015

St. Patrick's Day Parade a ohňostroj

22. března 2015 v 12:48 | Blog o mém au pair životě |  Ireland

Tak a jsem tu zase! Jak jsem slíbila a dřív jsem se k tomu nedostala, ale přeci jen to neni tak dlouhá doba :) V Úterý byl St. Patrick's Day! Což znamenalo všechno do zelena, taky parade a ohňostroj! V našem mini městě?! :D Říkala jsem si, že to asi bude nic moc, ale uprostřed týdne se mi nechtělo jet jen na otočku někam pryč, dát minimálně 20 Euro za autobus a přijet brzy, jelikož musíte druhý den pracovat. A co ci budeme povídat, ony ty časy autobusů taky stojí za starou bačkoru na svátky, že?

Rozhodla jsem se tudíž zůstat v Ballině spolu s Alex (novou Německou Au Pair) a Sarah (Francie). Většina holek jela do Dublinu, jelikož měly volné i pondělí, ale my pracující jsme tu možnost neměly :D I když teda do Dublinu by se mi asi úplně nechtělo, člověk tam nechá peněz ani neví jak...Pro všechny, co by se rádi vydali do Irska, ať do Dublinu nebo kamkoliv jinam, tak se připravte na pořádně vysoký ceny. Byla jsem v Paříži a že se o ní říká, že je drahá, tak to ten, kdo to řekl zřejmě nebyl v Irsku! V dražší zemi jsem zatím nebyla.

Pokud byste náhodou jeli, tak necestujte vlakem, jelikož ten je mnohem dražší a možná ani ne tak komfortní jako autobusy. Za zpáteční jízdenku do Dublinu zaplatím 28 Euro a u vlaku by to bylo cca 50 Euro tam a 70 Euro zpátky, tak se podívejte na ten rozdíl! A časově se to vůbec neliší! Autobusy jsou vážně super, máte wifi na "palubě" a rozhodně pohodlný, pokud jedete někam dál. Jakože mě to do Dublinu trvá 4 hodiny cesty od nás :D

Ale dost už o transportu! Slíbila jsem článek o Sv. Patrikovi :D


Jelikož jsem neměla už od rána auto (opět pěkný opruz!) , když jste 4 km po hlavní silnici od města a opravdu není cesta, jak se tam dostat pěšky. Stalo se to již někoikrát a vždycky mě to dokáže pěkně vytočit, jelikož jsem jela do Irska s tím, že auto budu mít k dispozici kdykoliv budu potřebovat a hostmum má svoje. Jenže věčně používá to "moje" a já mám pak peška že. Jenže nemůžete říct ani ň, jelikož je to její auto! Ale v pondělí dorazila babička s dědou. Takže rodinka mě do města odpoledne odvezla, abychom se s holkama mohly sejít na parade a ohňostroj a poté mě děda vyzvedl v půl 10, což mě mrzelo, jelikož pokud bych měla auto, můžu zůstat dýl a vyrazit s holkama třeba tančit :)

Parade se ale vyvedla!! Ještě nikdy před tím jsem neviděla tolik lidí v tom našem mini zapadákově :D Ani vám nevím, kde se jich tolik vzalo! V průvodu bylo spoustu lidí, dětí, skupinek všeho druhu. Kolikrát jsem jen nevěřila svým očím, když jsem se podívala okolo sebe. Slečny v 20cm podpatcích, šatech, klepaly kosu, obličej schovaný pod neskutečnou vrstvou make upu. Na tohle si tu asi nikdy nezvyknu! Ale v Irsku běžná věc i na takový vesnici, jako jsme my :D Mladý holky, starší paní, takhle všechny vyráží i jen do obyčejné hospody, kde si sednou na zadek a pijí pivo :D Jenže to byste museli vidět na vlastní oči, jelikož to se nedá ani vysvětlit!


My s holkama každopádně měly každá cosi zeleného a na tvářích trojlístek, typický pro Irsko, jelikož čtyřlístek je tu něco špatného. Naopak trojlístek je běžný, takže je pro štěstí a čtyřlístek neni dobrý, jelikož je to něco, co vybočuje z řady :D Parade byla opravdu povedená a tak jsme potom zašly na čaj a na oběd. Mezitím nás ale na parade se Sarah vyfotil jeden fotograf z jejich crew a vysvětlil nám, že budeme v novinách :D Tak hledáme ty správný noviny, jelikož jsme byly obě tak vykulený, že nás ani nenapadlo se optat :D

Na ohňostroj jsme se všechny tak nějak těšily, jelikož my tu se Sarah zůstávaly i na Silvestr a žádný se tu nekonal :D No a byl super!!! Dokonce s hudbou! Takže z mostu, kde jsme stály, jsme si ještě zatančily a potom vyrazily domů, tak já stejně musela, že..

Tenhle týden ale označím značkou "Na prd"...Byl takovej nijakej, sice bylo volno v úterý, ale jelikož tu byly prarodiče, tak máma trávila skoro celý týden pařením venku..Což mi nepřijde prostě hezký, pokud máte doma 3 kluky a z toho dva jsou ještě dost malý. Hlavně, když už je venku tak často, že se vás kluci věčně ptají, kde je maminka a říkají, že nemají rádi pilates, jelikož mamka opět není doma. To mi přijde poněkud smutný a díky takovýmhle momentům bych tu s nimi nejraději zůstala. Jenže pak jsem se sešla s holkama, zašly jsme do Asijské restaurace a pokecaly jsme a hned mi bylo líp! :)


Měly jsme štěstí, jelikož zrovna večer byla možnost využít akci All you can eat! I když all, hmm, já si dala dva malý předkrmy, hlavní jídlo (který bylo na stejně velkém talířku jako předkrm a měla jsem dost :D). Ale jelikož se nás sešlo 6, tak předkrmy přinesli na lodích a tak jsme prostě ochutnaly každá kousek něčeho jiného :) Já si dala jarní závitky, který prostě miluju a jakési kuřecí kousky s chilli, který byly sice dobrý, ale do chilli měly hodně daleko :D Jako hlavní jídlo jsem si objednala opět kuřecí maso na special chilli a smaženou rýži :) No pochutnala jsem si!! Když jsem sice sedla ke stolu a viděla příbory, tak jsem se zděsila, já chci svoje hůlky :D Tak jsme dostaly i hůlky a některé holky se s nimi vyloženě praly. Jenže mě to prostě baví a hůlky miluju :)


Pokecaly jsme, probraly všechno možný a já zjistila, že samozřejmě doma dělám opět vlastně nejvíc z holek, že :D a k tomu ještě vlastně dobrovolně :D No, jenže co bych já pro ty kluky neudělala! Oni nemůžou za to, že je jejich mamka věčně v tahu přeci :)

Ale dnešním dnem mě čeká už jen 11 týdnů a jednu domů a za dva týdny mi přijede moje sestřička a potom už jen 2 měsíce! Neskutečně to letí!! Ale my už se ségrou máme všechno zařízený, letenky koupený, hostely zamluvený, dokonce i auto, takže klidně můžeme vyrazit!! :) Den, kdy ona přijede, jedu já do Dublinu už ráno, takže se můžeme s Nadine sejít už dopoledne a udělat asi takový holčičí ráno, což bude super :) Už se na ní těším, přeci jen už je to nějaký ten pátek, co odtud odjela :)

Nic novýho, nic dalšího, bohužel :) Takže zase brzy na viděnou :) a hlavně, brzy už v Praze na letišti ne? :D
Krásný zbytek víkendu vám všem :)

Přiletí mi další část rodiny!!!!

15. března 2015 v 11:19 | Blog o mém au pair životě |  Ireland
Konečne zase sedím u počítače a píšu článek! Předem se všem omlouvám, asi bude trošku zmatený, chci toho napsat tolik a potom polovinu zapomenu :D

Začala bych asi tím, že kamarádka Nadine je nadobro fuč a já tu zůstala sama...Sama, tedy s ostatníma holkama, ale ten nejbližší člověk mi odjel... První dny byly takový krušný. Říkala jsem si, co budeme asi dělat o víkendu? A pak vám vlastně dojde, že ten človíček už tu není a je hrozně daleko na to, abyste podnikli o víkendu něco spolu. V úterý se mi ani nechtělo na hodinu vaření a tak jsem zůstala doma a jentak se flákala :D

Navíc jsem prodělala jakousi chřipku a nemohla se z ní vyhrabat cca dva týdny. No ono, když u toho musíte celou dobu pracovat a nemůžete to odležet, tak se i hloupá chřipka léčí dlouho. Když už jsem se teď konečně vyhrabala z chřipky, tak mě pro jistotu začalo bolet v krku :D Ale je to fuk, vždyť nám snad konečně začalo jaro!! Tedy, to jsem si říkala už před dvěma týdny, ale teď už to konečně jako vypadá slibně. Sluníčko, žádný vítr jako obvykle (nebo teda alespoň ne až tak silný) a vcelku příjemných 13 stupňů, což mi jaro i připomíná. I když někteří straší, že březen jako takový je vcelku zrádný a ještě rozhodně nemám schovávat zimní bundu :D

Každopádně co se dále událo, kromě mé nemoci :D Koupila jsem si druhý kufr! Ale kufr! Tohle je teda mega kufr :D Vejde se do něj skoro všechno, co mám teď ve skříni :D Hned jsem nakoupila pár dárečků pro kamarády a zkusila je do kufru dát a jelikož už mám jen 12 týdnů a pojedu domů! ANO 12!!! Nemůžu tomu sama uvěřit!! Kufry pojedou ještě o 3 týdny dříve, tak už tyhle věci, co stejně nepoužívám v kufru můžou klidně zůstat! :)

Takže, jak už jsem psala, je to jen 12 týdnů a já jsem doma!!! Nemůžu tomu uvěřit!! To neskutečně letí! Já si vytvořila tabulku, kde mám vypsané týdny a můžu škrtat! :D Dnes škrtám ten 13 a zbývá jich už jen 12!! Navíc už mám letenku!! Yipeee!! Ne, že by se mi tady tolik nelíbilo, kluci mi budou neskutečně chybět, jsou to zlatíčka, ale rodinku jsem neviděla hrozně dlouho a stejně tak kamarády a prostě se hrozně těším až je všechny zase uvidím! A hlavně to moje zlatíčko Báru :) Takže se připravte, protože 17. června jsem v Praze jako na koni a už se nemůžu prostě dočkat!! :D Letenka je doma a teď už jen čekat! Ale i tak se mi bude stýskat. Jsou chvíle, kdy si říkám, proč to vlastně dělám, ale jsou chvíle, kdy se mi odtud rozhodně nechce a rozhodně se mi nechce odjíždět od kluků.

Dokonce i ten nejstarší mi přirostl k srdci. V týdnu jsme byli kupovat dárek, jelikož máme dnes den matek a mladej chtěl mamce koupit kytičku a víno, ale ve 13 letech mu ho nikdo samozřejmě neprodá. No, abych se přiznala i po mně samozřejmě chtěli občanku (jako obvykle). Paní se mi potom hrozně omlouvala, když viděla můj věk, který jsem jí dopředu řekla. Ale vždyť je to vaše práce, to je v pohodě :D Potom jsme vyrazili s kluky do knihkupectví, jelikož je měsíc knih a kluci dostali ve škole jakési vouchery na knihy, tak jsme je šli vyzvednout. Dostali jsme zadarmo tři knížky a vyrazili jsme do kavárny. Pozvala jsem je na jejich oblíbené Bambichino (což je takové kakao, pro děti zdarma samozřejmě :D) a mladého na capuchino a já si dala čaj. Samozřejmě děti chtěli Scones (typicky irská jakoby houstička, na kterou se maže máslo a jam). Cian mi celou dobu děkoval, jaká jsem prostě na ně hrozně hodná :D Přijde mi hrozně zajímavý, jak od rodičů a babičky a dědy, skoro nepoděkují a berou vše jako samozřejmost, ale pokud jim koupím já něco ze svého, tak okamžitě děkují a je to prostě hrozně hezký, že vědí, že ode mě to samozřejmost není! Potom hurá domů a jelikož bylo hezké počasí, tak jsem je vyhnala na zahradu.

Ale hlavně, to nejdůležitější na konec! Přijede mi sestřička!!!! Teda doufám! Zatím to tak vypadá :D Už máme hostel v centru Dublinu booknutý na první noc, takže snad nakonec dorazí! Moje milovaná malá sestřička dorazí do Irska! Nemůžu se dočkat! Půjčíme si auto a jedeme tentokrát na rozdíl od našich na Sever, ale ten Východní! Jedna z nejhezčích částí tady. Každopádně si to užijeme! Padne teda dost peněz, který si člověk myslel, že ušetří, ale až odjede, pořád mi zbývá dost času než pojedu domů, takže pak se prostě už nikam jezdit nebude a bude se šetřit :)

A ještě jedna věc, včera jsem měla prostě parádní den! Sice jsem večer hlídala, ale přes den se nás tu sešlo 8 Au Pair a bylo to prostě super!!! Nový holky, známý tváře, prostě paráda! Poznala jsem novou slečnu, která dorazila před týdnem. Jmenuje se Alex (opět z Německa, okolí Berlína) a je prostě super!!! Že by ty Němky byly všechny takhle super holky? To nedokážu posoudit, ale ty, které jsem potkala, zatím ano! :) Mám tu potom dvě Francouzsky, které teda už dobře znám Sarah a Laura a potom Valerie, kterou jsem viděla teprve po druhé (ta je z Kanady, provincie Quebec) a včera poprvé (konečně!!) Carolina a Cristina! Dvě Španělky, se kterými už jsem se dávno chtěla poznat, ale vždycky jsme se tak nějak míjely...Přijela taky Tereza, která je Češka a jelikož pracuje v Londýně, dorazila se podívat na svojí rodinku, u které před rokem pracovala jako Au Pair. Ale s tou, byť jsme ze stejné země, jsem si moc do noty nekápla, musím se přiznat i bez mučení :D No a ještě dorazil, tedy ne jako Au Pair, jeden Brazilec :D Viděla jsem ho již po druhé, ale stejně se s ním nějak necítím, ale on je fajn, jen to prostě není můj typ člověka :D

Takže jsme strávily celý den v kavárně, potom restaurace a bar, prostě super! Takový to klasický, když se sejdou všechny Au Pair (Brazilec potom šel domů :)) a všechny si stěžují na něco, všechny komentují situaci doma apod :D prostě klasický koutek, kdy mluvíte a vlastně konečně zjistíte, že to tak není jen u vás, ale že ty rodiny okolo jsou stejně zvláštní jako ta vaše :D

Ale pro dnešek už by to stačilo ne :D Koukám, že jsem se pěkně rozepsala :D V úterý nás čeká volno! Jelikož je den Sv. Patrika, což je tu opravdu velký svátek (dokonce ohňostroj bude!), tak článek napíšu po něm, to bude určitě zážitek :)

Užijte si zbytek víkendu! Já, když kouknu z okna, svítí sluníčko, což je po tom deštivým období konečně super!! :)

Nakonec jedna fotka dárku, který mi dorazil z domova! Děkuji babi, dědo, mami a tati :) Oslavíme to, až se vrátím :)

Nesnáším loučení!!!

1. března 2015 v 20:45 | Blog o mém au pair životě |  Ireland
Doufám, že máte lepší týden a víkend než já. Já týden už bojuji s jakousi chřipkou! Ono by se bojovalo jednodušeji, kdyby člověk mohl lehnout do postele a prostě to vyležet, jenže to se bohužel s touhle prací nedá.

Padla jsem na hubu v pátek večer, kdy se moje HM vrátila po týdnu z dovolené bez dětí, které byly se mnou doma. Celý víkend jsem proto prospala a snažila se léčit. Neskutečně mě to mrzelo, jelikož Nadine (moje Německá kamarádka měla další víkend odjíždět do jiné rodiny, takže jsem si jí ještě chtěla trošku užít), ale ona padla nemocná na hubu v sobotu taky! Takže to tak nějak dopadlo, že jsme obě víkend proležely a bohužel se neviděly :(

Díky bohu, ale moji kluci chodí do školy, takže jsem alespoň po ránu měla čas to prospat a snažit se z tý chřipky dostat! Naštěstí jsem teplotu neměla, takže to bylo spíš o kašli a rýmě (která se mě teda drží ještě po týdnu samozřejmě :D). Ale já se z toho prostě musela dostat, jelikož jsme se měly s Nadine vidět před jejím odjezdem, což bylo dnes! Měly jsme v plánu ještě se Sarah (Francouzská Au Pair) společnou večeři a potom plán, který jsme přímo předem neurčily :)

V pátek jsem ale musela večer hlídat, takže jsme si s Nadine udělaly společný večer tady u nás! Udělala jsem pomazánku, kecaly jsme celý večer, koukaly na film a taky mi udělala melír! Již po druhé, ale musím říct, že se tentokrát fakt nevyvedl :D Ale Who cares! Za chvíli jsem doma a kadeřnice mi to opraví :)

Včera jsme tedy potom vyrazily na večeři. Během dne jsme si zašly na čaj do města, potom k ní domů, dobalit ještě pár věcí. Přijde mi hrozně úsměvné, jak půl roku svého života můžete nacpat do jednoho velkého a jednoho malého kufru a batohu na záda! Já už teď budu muset kupovat druhý velký kufr, tak vám nevím :D V tu chvíli mi ještě stále nedocházelo, že vlastně dnes ráno už bude odjíždět a už jí neuvidím. Že vlastně nebudu moc zvednout telefon a zavolat, kam půjdeme nebo pojedeme další víkend! Byl to prostě každý další společný den a večer!

Zabalila poslední věc a dala mi dárek. Já jí ten svůj dala už před týdnem, hned, když jsem ho pořídila :D Dostala jsem skvělou kovovou žlutou cedulku s nápisem You are my sunshine. Hrozně mě potěšila, když mi vysvětlila, že si nepředstavovala, že někoho jako mě tady potká a že jsem takový sunshine pro ní. Že jsem stále usměvavá a že jsem ji vždycky podpořila, když to bylo potřeba!

Když jsme se potkaly, pamatuji si to, jako by to bylo dnes! Půl roku společného života, výletů a dokonce i seznámení s mými rodiči! Neskutečné množství společných zážitků a myšlenek. Kolikrát se nám stalo, že jsme jedna druhou doplňovaly a že jsme kdykoliv jedna pro druhou byla, kdž jsme to zrovna potřebovaly! Povídaly si, stěžovaly na Au Pair život, když to zrovna stálo za prd a sdílely i ty super zážitky! Když odjela na Vánoce domů a vrátila se s tím, že se vlastně těšila zpátky, jelikož jsem tu já! Vždycky jsem věděla, že mi Au Pair přinese nové přátele, ale nikdy by mě nenapadlo, že se až tolik s někým sblížím! Nejvíc úsměvné je, že ona nebydlí ani tak daleko od mého města v Čechách! Takže se rozhodně nevidíme naposledy! Už teď plánujeme společnou cestu do Prahy!

Jenže to bych předcházela tomu, co se odehrálo v sobotu. Vyrazily jsme spolu na večeři do Bar Square. Jedné z nejhezčích restaurací u nás tady na malým městě. Miluju to místo! Vypadá úžasně luxusně, ale přitom je to "jen" restaurace na skoro vesnici :D Jelikož měla Sarah zpoždění, tak jsme si objednaly předkrmy a prostě si jentak povídaly. V tu chvíli už mi zřejmě začalo docházet, že ona zítra vážně odjíždí! Před dvěma týdny jsme na stejném místě seděly s Jessicou, která se vracela domů do Německa a já měla pocit, jako bych tu teď zůstávala sama! Samozřejmě jen obrazně řečeno, jelikož tu mám ještě další přátele, ale ten nejbližší právě odjíždí.

Sarah dorazila a tak jsme zhodnotily, jaký ten náš půlrok společný vlastně byl a zjistily jsme, že i když jsme si kolikrát stěžovaly na město jako takové (a to ještě několikrát se Sarah budeme než odjedeme :D), tak jsme našly něco, co jsme ani netušily. Pravé přátelství, kamarády na celý život! Po večeři jsme se rozhodly jít společně naposledy do kina. I když jsme si přislíbily, že se za Nadine pojedme na jih podívat (na sedmi hodinovou cestu se opravdu netěším, ale hrozně ráda jí uvidím). Nadine našla film s názvem Birdman, když jsme vylezly z kina, tak musm říct, že jsme se na sebe nechápavě všechny dívaly a ptaly se, o čem ten film vlastně byl! Údajně jeden z nejlepších, jelikož dostal několik Oskarů, ale pokud máte někdo potuchu, tak mi napiště, budu jedině ráda :D Takže kino se prostě nevyvedlo, ale byl to prostě společně strávený čas a nám to vlastně bylo tak trošku jedno. Užívaly jsme si jen to, že jsme tam byly spolu!

Sarah vyrazila domů taxíkem a já odvezla Nadine domů na poslední přespání než bude doma někde jinde! Před domem jsme se loučily a já si celou dobu říkala, že nebudu břečet a neměla jsem do breku daleko! Najednou jsem si vzpomněla, na všechny ty chvíle a v tu chvíli mi teprve došlo, že se vlastně vůbec neuvidíme nebo tedy alespoň ne hned další den nebo týden.. Popřála jsem jí hodně štěstí v nové rodince a přišlo na objetí a pár slz. Opravdu nesnáším loučení a větu See you later nebo cokoliv podobného, ale i o tom program Au Pair vlastně je! O tom potkat nové lidi a nechat je zase odejít! Jen já si na to asi nikdy prostě nezvyknu!

Dnes jsem ne tedy na prostest, ale abych byla ready na zítra zůstala ležet v posteli a probírala společné fotky s Nadine :) Nemáme jich zrovna málo. Společných zážitků bezpočet a každopádně vzpomínky, na které NIKDY nezapomenu! Bude mi opravdu chybět! Ale už teď vím, že v květnu se za ní vyjedu podívat a na velikonoce máme v plánu společný výlet do Belfastu!
Jen chudinka dnes celý den cestuje a stále není na místě, tak snad brzy dorazí, ubytuje se a budeme si moci brzy napsat!