Beníkův velký den a moje myšlenky

27. dubna 2015 v 12:23 | Blog o mém au pair životě |  Ireland
Jelikož jsem měla včera večer takovou kreativní hodinu a napsala jsem další Anglický článek a v tu chvíli mi došlo, že jsem hrozně dlouho nepsala vůbec nic :D

Okamžitě to musím napravit!

I když tenhle článek nebude zřejmě až tak pozitivní jako všechny ostatní před tím, ale i tak je to článek ode mě. Ne všechny dny a chvíle jsou totiž pozitivní a takový je prostě život :)

Přesně takový je totiž i život Au Pair! Jednou jsi nahoře a jednou jsi zase dole. Jelikož poslední týdny byly takový spíš na prd, tak bohužel jsem momentálně spíš dole než nahoře. Ale ono to zase přijde :)

Co se mezitím událo? No, určitě toho bylo hodně! Ale co musím vyzdvihnout jsou malého narozeniny! Můj malý Beník už pěkně povyrostl a v pondělí minulého týdne (ono už je to dneska týden, hrozně to letí!!) mu bylo přesně 5 let!! Sice stále na spoustě věcech pracujeme (to, že si v 5 letech sám neumí ještě na záchodě utřít zadek mi přijde poněkud divný, stejně tak jako, že ho maminka věčně obléká nebo ho kolikrát s babičkou u stolu krmí), ale spoustu se toho se mnou za těch už skoro 9 měsíců naučil!!

Začínali jsme tak, že se sám ani neuměl obléci, když jsem přijela (no pardon, ale ve 4 letech by to snad už umět mohl ne?). A tak jsme se začali učit. Malého to hrozně baví a sám na sobě vidí, jak veliký pokroky dělá. Sám mi řekl, že se neuměl ani obléct, když jsem přijela a kolik toho umí! No, ještě aby ne, když si nedávno sám zapnul knoflíky u košile!! Nejen, že jsme se naučili oblékat, ale taky (ne tedy pokaždé) o věci prosíme a děkujeme. Což mimochodem nedělal ani jeden z nich, když jsem přijela. Konečně si zapínáme zip u bundy a umíme si ohrnout rukávy, když je potřeba. Taky se snaží používat nůž, to mimochodem se s ním učí i ten starší, kterému bude v červnu 8 let.

Beník je neskutečně šikovný! Jakožto nejmaldší žák první třídy (tady se chodí do školy v 5 letech a on šel dříve) už umí číst! Trvalo nám to a díky paní učitelce a ne že bych se chtěla chválit, ale i díky mě (jelikož s ním neustále trénuju :)), už čte krásně! Sice některá slovíčka nám ještě dělají problém, ale přeci jen v 5 leteh je to super! Na utírání na záchodě neustále pracujeme, ale jelikož ho to nikdo předtím neučil a dělali to za něj, tak mu to bude chvíli trvat. V malém bazénu už plave Beník bez rukávků a opravdu mu to jde! Ale zatím jen tam, kde dosáhne nohama na dno. Člověk prostě nikdy neví!

Je hrozně zvídavý a hrozně rád zkouší nové věci a jídla (narozdíl od toho druhého, který naopak skoro nic nejí!). Ochutnal tu se mnou borůvky, maliny, ostružiny, sýry, papriku, rajčata a všechno mu chutná! Jen guacamole se nám nějak vymklo z ruky a vrátilo se zpátky :D což se nikdy předtím s žádným jídlem nestalo! :)

Na narozeniny jsem mu upekla dost a jelikož ho hrozně chtěl péct předtím, tak jsem se rozhodla mu přímo tento udělat k narozeninám. Duhový dort! No,řeknu vám, bála jsem se, až se rozřízne, za bude držet pohromadě a jak bude vypadat! No dopadl parádně! Uznejte sami :) a malej byl nadšenej!! :)
Bohužel tu jsou ale i momenty, kdy toho máte opravdu už dost a zalezete si do pokoje a říkáte si, chci mít klid a nejraději bych se sbalila a jela domů! Jenže ono to nejde! V pokoji sice klid na chvíli máte, ale jen do té doby, než přijde malý a chce si hrát. Při týhle práci prostě nejste nikdy off! A jelikož vím, že jeho máma se mu nevěnuje ani v nejmenším, tak samozřejmě půjdu a budu si s ním hrát.

Když vidíte, že je ona raději posadí k xboxu, aby od nich měla klid a sama sedí a kouká do mobilu nebo volá s kamarádkami, případně vypadne z baráku za nima, tak mi to rve srdce! Zaprvé tu nejsem proto, abych sledovala kluky, jak si hrají hry, to jsem mohla zůstat doma a za druhé jsem prostě rodinný typ a ničí mě sledovat, jak se vlastní máma nevěnuje svým dětem a raději dělá cokoliv jiného.

Zařižuje si takové koníčky, aby mohla být co nejvíce z baráku, přičemž mě ani tak nevadí, že musím často hlídat, ale spíše to, že ona s nima prostě není doma a když už s nimi je doma, tak s nimi vlastně stejně není, jelikož se jim nevěnuje...
A v tom začal být momentálně problém. Maminka totiž zjistila, že malý prostě tráví raději čas se mnou než s ní! Kolikrát je slyšet a ne že byste to chtěli slyšet, ale prostě se tomu občas nevyhnete. Markéta tohle a Markéta tamhleto...

Zrovna nedávno jsme měli hrozně úsměvnou situaci. Já se teda mlátila smíchy :D Aby toho nebylo málo, máma jim ten jejich slavný xbox dala prostě do pokoje a oni nechtějí dělat nic jiného než hrát samozřejmě. Ale máma je šla ten den uložit do postele (jeden z mála dní) a malý povídá něco Markéta, tak jsem nastražila uši, co já, jestli jsem něco provedla nebo podobně :D a co z Beníka nevypadlo!

Markéta přeci nepřijela, aby na nás koukala, jak my si hrajeme na xboxu :D Ona si přijela hrát s náma!

Tak to já se v posteli prostě už mlátila :D Tak jsem se ho ráno ptala, co to říkal, tak mi to zpakoval a říká: No, ale vždyť je to pravda! Tak jsme se spolu zasmáli a den pokračoval, jak začal :)

Občas mám nejlepší pokec asi s malým :) Vždy, když přijde ze školy, tak si spolu povídáme a už dokonce neběhá na xbox. Raději si vezme nějakou hračku z playroom a tráví se mnou chvíli v kuchyni, když vařím nebo ochutnává. Jojo to on dělá rád!! :D

Nebudu vás obtěžovat tím, že prostě byly chvíle, kdy jsem se opravdu chtěla sebrat a odjet domů, ale neudělala jsem to už kvůli malému, který se neustále (zřejmě tuší, že se to blíží) ptá, kdo bude další Au Pair. Jelikož ví, že chci cestovat a jet zase jinam, tak se ptá a já mu nedokážu odpovědět, poněvadž to nevím.
Přesto i tak jsou momenty, kdy víte, že spoustu věcí musíte překousnout, že vám bude rvát srdce až budete odjíždět a budete si říkat a doufat, že dostane malý nějakou novou Au Pair, která se mu bude věnovat a učit ho nový věci a nenechá všechno, co jsme do teď dokázali jentak ležet ladem. Na druhou stranu si občas říkáte, že za to, jak se maminka chová k vlastním dětem a občas i mě (jo, že mi taky umí dělat naschvály!) by si nejspíš zasloužila nějakou špatnou Au Pair, která jí nebude kolikrát vyvářet a dělat tolik, co dělám já, byť to nemám na seznamu.

Bohužel takový je život a nikdy nebude jednoduchý! Ale my musíme hledat ty světlý místa a myslet pozitivně! Stejně tak jako já, když jsem si říkala, že vlastně nevím, co bude až se vrátím domů! Tak se mi trošku rozsvítilo a teď už mám jakýsi plán :)

Ale to zase někdy příště :)

Mějte se krásně a přeji hezký začátek týdne :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Michaela Jašková Michaela Jašková | E-mail | 3. května 2015 v 12:27 | Reagovat

ahoj, zaujal mě tvůj blog :-) mám jet v červnu jako aupair do County Mayo,tak se chci zeptat,kde přesně jsi ty.Chtěla jsem se spojit s někým, kdo má zkušenosti jako aupair v Irsku :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama