Praha, můj nový domov!

31. května 2015 v 22:19 | Blog o mém au pair životě
Slíbila jsem, že článek napíšu až se trošku uklidní zabydlování. Protože já své sliby plním, tak tady je ten slibovaný článek!

Poslední napsaný článek byl o tom, jak jsem se vrátila zpátky z Irska domů. Bylo to malinko nečekané a to nejen pro okolí, ale rozhodně i pro mě. Jak už jsem se zmiňovala v předešlém článku, tak bych se nerada zaobírala tím, proč jsem odešla o chvíli dřív. Rodina a kamarádi vědí, případně i ti, kteří se zeptají, ale na blog tyto věci rozhodně nepatří.

Každopádně se stalo, co se stalo a já ze dne na den byla zpátky v rodné vlasti! První momenty byl tak trošku šok!

No, když se zamyslíte nad tím, že máte ještě své plány, co byste chtěli vidět, co podniknout a najednou sedíte v letadle a za pár hodin už zase na zemi v Čechách, tak kdo by v šoku nebyl. Nejen z toho kulturního, po dlouhé době slyšet okolo sebe zase jen a jen češtinu byl pro mě moment, kdy jsem chtěla nasednout zpět na nejbližší letadlo a letět kamkoliv jinam. Angličtinu jsem si prostě zamilovala, už od malička se jí prostě držím a vědět, že už ji vlastně nebudu na denní bázi používat, nebylo zrovna příjemné zjištění.

Šok v tom lepším slova smyslu byl ale jiný. Víte, jak já se těšila na český, normální, obyčejný chleba?

Tak to si ani NEUMÍTE PŘEDSTAVIT! Od příletu jsem nejedla nic jiného! :D

Byla jsem doma týden a jelikož, jak už jsem psala, jsem chtěla opět někam vyrazit, tak jsem ani dlouho nemusela čekat!

Dostala jsem obrovskou šanci! A taková šance se prostě musí chytit za pačesy a jít jí v patách! A co to bylo za šanci?

!!PRAHA!!

Vždy jsem měla ráda velkoměsta, lidi, ruch, auta a rozruch všude kolem. Jednou už jsem v Praze bydlela, sama ve svém, ale teď jsem dostala tu možnost jít do podnájmu. Super! Nezaplatím tolik za nájem, obě slečny znám a já už v tom bytě několikrát byla. Moc se mi líbí, je blízko u metra, ale zároveň je v okolí samá zeleň! Já se vlastně nemusela ani dlouho rozmýšlet! Kamarádka mi to nabídla a já už v tu chvíli věděla, že do toho prostě pujdu! Nechala jsem si pár dní na rozmyšlenou, ale někde uvnitř už jsem dávno věděla, že jsem rozhodnutá a že si vlastně není co rozmýšlet.

Zřejmě jsem si ale neustále opakovala to, s čím jsem odjížděla. Chvíli zůstanu doma, užiju si prázdniny, teplo, sluníčko a možná si zajedu na dovolenou. S Au Pair z Irska jsme se v září chtěly sejít v Paříži a teď se všechno otočí opět vzhůru nohama! Jenže já jsem prostě ten člověk, co potřebuje přesně takové otočení vzhůru nohama a trošku vzrušení. Jinak by to byla přeci nuda ne?! :) Takže ono vlastně bylo tak nějak rozhodnuto už předem a na nabídku jsem samozřejmě kývla!

A hop! Týden utekl jako voda a já jsem opět v Praze! Nejkrásnějším městě Evropy! v srdci Evropy a v místě, kterém miluji!

Sbalila jsem si opět dva kufry, se kterými jsem se vrátila z Irska (můj tatínek je nazývá skříněmi..) a vyrazili jsme s rodiči směr můj nový domov! Od včerejšího dne tedy už bydlím! Trvalo mi sice ještě dnes douklízet tak, aby tu nebyl žádný nepořádek a uspořádat si všechno podle svého, ale bydlím už od včerejšího dne!

I přes to, že jsem se neskutečně těšila a jakmile jsem z auta uviděla Prahu, byla jsem zde opět s pocitem domova (rodiče a kamarádi odpustí, ale já opravdu miluji velkoměsto! :D). I tak jsem ale byla malinko nervozní. Proč? Já sama vlastně nevím. Zřejmě z toho důvodu, že nešlo všechno tak, jak jsem si představovala, najednou je druhý týden po mém odjezdu z Irska a já už jsem v Praze a znovu bydlím! Bez nervozity by to ale zřejmě nešlo...

Večer jsme si s mou novou, skvělou spolubydlící sedly a povídaly si až do půlnoci! Neviděly jsme se dlouho a tak jsme sdílely veškeré své zážitky a poznatky. Po celém tom dlouhém pokecu a také s tím, že jsem se jí s nervozitou svěřila, se mi najednou ulevilo. Ona mě vyslechla a řekla mi svůj názor. Tímto bych ráda poděkovala své ÚŽASNÉ spolubydlící za to, že ji mám a za to, že mě vyslechla a pomohla mi se zbavit pár balvanů, které mě tížily na srdci...

Momentálně ale rozesílám životopisy a čekám na ten správný okamžik, kdy se dozvím, že konečně mám práci! I když dnes jsem se byla jen tak procházet v centru, narazila na Irskou hospodu, kde mi okamžitě jeden typický Ir chválil angličtinu a zval mě dovnitř samozřejmě :D Poté jsem vyrazila tramvají DOMŮ a jen se rozhlížela kolem. Sledovala lidi, krajinu a obchody. Miluju jezdit tramvají! Člověk vidí to, čeho by si normálně nevšiml a může si i popovídat, či jen nandá sluchátka a nechá se unášet na vlnách své oblíbené hudby.

Držte mi tedy palce, ať jedna z prací vyjde a ať konečně zase zapluji do pracovního procesu.

Přeji Vám všem, ať jdete za svými sny a ať si užíváte každé minuty, jelikož nikdy nevíte, co bude zítra a jak se vám plány obrátí vzhůru nohama!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 kryjaru kryjaru | 1. června 2015 v 11:05 | Reagovat

:-)  :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama