Únor 2018

Jsem zpět! Chúc Mừng Năm Mới!!!

22. února 2018 v 15:26 | Maky

A je to tu! Po svátcích, po Novém Roce a já většinu proležela v posteli, což nebyl ideální tah, avšak jsem mezitím byla na třech výletech a stihla napsat články, které bylo jen potřeba přepsat z papíru do počítače a k tomu jsem se konečně právě dostala! Tady je ten první....

Na motorce se člověk cítí jednoduše svobodný! Je tu sice jen 16 stupňů, na motorce to spíš vypadá na 10, ale přeci nebudu sedět doma na zadku a překládat (i když bych asi měla), že? To bych nebyla já, abych nesedla na toho mého zeleného ďábla a nevyrazila na....pláž! Ale jo pláž, to místo, kde je písek a lidi se tam většinou jezdí koupat za teplého počasí. Ono tam totiž Hudečková pojede raději za zimy v bundě, protože proč ne!


Do Son Beach mám od baráku cca 15 km, takže se tam můžu kdykoliv vrátit. Je to spíš jen o výletě a nechci sedět doma a volno na 100% využít. Navíc se chystám na konci svého pobytu na motorce směr jih, což bude kolem 1500 Km na motorce a k tomu je hádám potřeba alespoň malinko tréninku a praxe, nebo ne?

Doprava ve Vietnamu je sice šílená, ale pokud si zvyknete na to, jaká tu jsou pravidla aka nepravidla, tak zjistíte, že řízení tu není až tak nebezpečné, jako to vypadá. Řízení ve městě je vcelku sranda a to hlavně ve špičce. Lidi se jako mravenci na kluzišti ladně vyhýbají jedne druhému bez přemýšlení, zda je lepší jet zprava či zleva. Nefungují tu žádné čáry, když potřebujete jet v protisměru, tak jedete a proto musíte neustálě sledovat, odkud kam kdo jede, ale tady to jednoduše naprosto perfektně funguje!

Jezdit na motorce mě hrozně baví a uklidňuje, tak jsem i dnes vyrazila. Přesto, že je venku jen 16 stupňů, tak jsem jela na pláž a chtěla jsem si vyzkoušet zda motorka pojede rychleji než 50 km/h, když už jedu tedy pořád rovně a vcelku po dálnici.


Kdysi jsem měla své první auto, Renault Clio, ročník 1994 a to byl drak. Předem se omlouvám (maminko, raději přivři oči prosím) mamince, ale bylo to naprosto bezpečné. Na dálnici na Prahu jsem s přehledem i s tímto ročníkem auta dala 155 km/h, což jsem samozřejmě nechtěla překonat se skútrem (nejsem blázen, nemyslím si, že by mohl jet tak rychle a navíc zabít se taky nechci), ale chtěla jsem vyzkoušet, jak takový skútr jede. Říkala jsem si, že když u nás jezdí někteří jako šílenci na motorkách, tak kolik asi tak jedou, když s přehledem předjíždí auta a nedělá to s nimi vůbec nic. Mám špatný odhad, tak jsem to prostě chtěla jen vyzkoušet a zkusit, jak ten můj drak jezdí.

Já vám nevím, ale jak mohou lidi jezdit víc než 60 km/h?? Může mi to někdo vysvětlit? V jednu chvíli jsem jela 70 km/h na svém zeleném skútru s výkonec asi ne víc než 120 KW! Řeknu vám, že buď se to na tom skútru jednoduše rychleji nedá nebo je to naprostá šílenost jezdit více než 60 km/h. Nejen, že si jízdu nemůžete ani užít, protože svištíte o sto šest, ale letíte, že ani nestíháte koukat okolo, případně reagovat na jakýkoliv podnět na silnici, ale hlavně to není zrovna skvělý zážitek, o čemž jsem si myslela, že motorka především je. Myslete si že jsem posera či nejsem dobrodruh ale já si raději užívám jízdu i okolí a to se na skútru za 70 km/h a předpokládám, že i na jiné motorce, jednoduše nedá. (Leda, že by mi nefungoval tachometr a lítala bych víc, než mi udával, což by asi na Vietnamských motorkách nebylo nic překvapivého, ale nemyslím si...)

Jakto, že mám volno? Ne, neflákám se, ale naopak podstivě makám. Máme totiž svátky! Slavíme Nový rok! Ne, nezbláznila jsem se, ani jsem si nespletla datum. Tady se totiž slaví příchod nového roku, ale ne toho 2018, avšak tady se slaví příchod nového lunárního roku dle lunárního kalendáře. Jedná se v Asii o jednu z největších událostí roku a přesně tak to ve Vietnamu vypadá a přípravy na něj jsou obrovské.


My nakupujeme na Vánoce a zdobíme stromeček (většinou jehličnan, ať už se jedná o smrk, jedličku nebo borovici), tak tady se zdobí také stromky, i když v jiném stylu. Zdobí tu rozkvetlou broskev, třešeň nebo mandarinku. Lidé prodávají u silnice ve velkém mandarinkovníky a stromy s plody pomela včetně rozkvetlých květin, převážně orchidejí. Doma je poté zdobí na příchod nového roku a oslavují tím tento nový rok, aby jim přinesl štěstí. U silnice se prodávají i rozkvetlé orchideje a to ve velkém a hlavně v obrovských květinácích jako stromy (moje maminka by vykoupila asi veškeré, co by potkala po cestě) a lidé si je po koupení odváží na svých motorkách. Ano, ve Vietnamu se na motorkách převáží úplně všechno, takže i stromy se na nich vozí. Občas máte pocit, že na motorce jede sám strom a možná ji i řídí, až poté si všimnete, že motorku řídí člověk. Znáte ten vtip o psovi, který řídí motorku v Kameňáku? Takhle nějak si já představuji vtip na motorce se stromem/nákupem/matrací na postel/postelí a nebo čímkoliv, co už jsem na motorce viděla převážet, včetně mrtvého prasete vcelku!

Většina lidí míří zpět domů na vesnici na svátky, aby navštívili své příbuzné a byli doma. Tento svátek je převážně svátkem rodiny a ne velkých oslav na ulicích, přesto je to jeden z nejtradičnějších svátků tady. Tet, jak se oslavám nového roku ve Vietnamu říká je tedy hlavně oslava rodiny, přátel, modliteb v chrámech a darování tzv. Lucky money. Dospělí většinou darují svým dětem tzv. Lucky money, peníze, aby přinesly dětem do nového roku štěstí a další peníze. Peníze přináší štěstí oběma stranám, jak obdarovanému, tak darovanému. Chtěla jsem také nějaké darovat lidem ve svém okolí a udělat tak klukům od nás radost, ale ne jen obyčejně (musím mít vždycky něco alespoň malinko jinak a nerada daruji jen obyčejně peníze, to je nuda) a tak jsem to taky udělala. Mám spoustu mincí z cest, tak jsem je klukům od nás rozdala. Každý z nich dostal dva různé druhy mincí (od Amerických dolarů, Euro mincí, Liber, Malajských, Thajských, až po České Koruny, které jsem s sebou přivezla). Každý jednoduše dostal mix dvou mincí z různého koutu světa. Hodnoty jsem neřešila, spíš jsem je chtěla potěšit a to se povedlo! Kluci byli nadšení a každý si mince schoval pro štěstí. Nejen řidiči a dobrovolníci od nás ode mě dostali pár mincí, ale hlavně naše skvělá recepční Chi, která se o vše stará a má toho nad hlavu a její bratr James, kterého je centrum, ve kterém dobrovolničím, jednoduše každý, kdo tu pro mě něco znamená.


Jelikož máme 10 dní volna a zítra už bude přes 20 stupňů, tak jsem se rozhodla toho využít a vyrazit každý den na výlet (což se bohužel nepovedlo, když tohle čtete, tak už jsem promarnila celé svátky v podstatě v posteli marod, ale i tak bylo volno...).

Teď už ale jen Chúc Mừng Năm Mới neboli Šťastný Nový Rok (Rok Psa)!!!